Se zájmem jsem si přečetl krátký rozhovor nového tiskového mluvčího radnice pana Jakuba Zbořila, s místostarostou města Petrem Kolářem na webu města. Týká se záměru, vybudovat vinařský podnik na místě stávajícího zahradnictví v parku a ubytovacích domů na místě původního areálu SMV, zvaném Salajka. Zařízení má sloužit jako kulturně-vzdělávací vinařský areál.
Moje počáteční a myslím, že opodstatněné obavy pramenící z toho, že někdo chce pěstovat vinnou révu v blízkosti vodní plochy, kde přízemní mrazíky pravidelně ničí úrodu právě takových plodin, se rozplynuly po prezentaci celého záměru jeho investorem, kterým je pan Marcel Soural, vlastník společnosti Trigema.
Jeho krátký, výstižný a vlastní podnikatelskou historií podložený výklad při prezentaci dne 31.srpna loňského roku na Panském dvoře zcela změnil můj názor a tak sdílím i optimismus pana místostarosty.
Jisté resentimenty navozené obsahem zmíněného článku však ve mě zůstávají i nadále. A to v souvislosti se zmíněným zámkem. Vyslovenou obavu, že by tak mohl dopadnout i kulturně-vzdělávací vinařský areál sice nesdílím, ale se slovem zámek (myšleno veselský) se asi nejen u mě otevírá rána, která zřejmě nebude zacelena, dokud osud zámku nedojde svého šťastného konce.
V žádném případě nemohu souhlasit s tvrzením pana místostarosty Koláře uvedeném dále v článku, že, cituji: "V devadesátých letech, když se zámek nedobrovolně dostal do soukromých rukou..." Zjistit pravdu v tomto ohledu opravdu není obtížné, nakonec již jsem k tomuto tématu a na tomto webu zveřejnil článek Smutný je osud veselského zámku... ( http://www.veseli-nad-moravou.info/smutny-je-osud-veselskeho-zamku), kde je použita také citace z webu města, jehož je pan Kolář místostarostou. Autorem těch vět je bývalý starosta ing. J. Miklenda, a nemíní jimi (nyní jej cituji : "Funkcí generálního ředitele (GŘ) byl jmenován zástupce partnera, který v průběhu roku 1994 hrubě porušil stanovy a zneužil svých pravomocí takovým způsobem, že byl za svou činnost v a.s. LCS Zámek na základě podaného trestního oznámení pravomocně odsouzen na 5,5 roku. Možnost zneužití si zástupci města v a.s., politicky se angažující v prvním volebním období, nedovedli jako slušní lidé vůbec představit, o čemž svědčí jejich další politické či pracovní působení až do dnešních dnů." ) nic jiného, než to, že majoritní akcionář ve společnosti LCS Zámek a.s., kterým bylo město a jeho představitelé, trestuhodně selhali a zanedbali své povinnosti při nakládání se svěřeným majetkem. Umožnili tak jinému, minoritnímu akcionáři nakládat s majetkem města tak, že jej mohl zpronevěřit. Takto tedy město o zámek přišlo. Ne nedobrovolně, ale naservírovalo jej, byť naivně a v dobré víře, pěkně dobrovolně. A to je zásadní rozdíl. Když se o tomto mluví, vždycky si říkám, jestli by se ti, kteří u toho tehdy byli, podobně chovali i při hospodaření se svým majetkem.
Na tom, co a za jakých okolností se tehdy událo, nezmění nic ani ignorace, nebo snaha to zlehčovat. Ano, je to už velice dávno a události se rozmlžují a upadají v zapomnění podobně, jako naše vzpomínky. Do reality nás ale v tomto případě vrací a události téměř zapomenuté stále připomíná chátrající areál veselského zámku.
Ale je třeba si uchovat naději a proto se i já se připojuji k závěrečné větě pana místostarosty ze zmíněného článku : "A zároveň zůstávám optimistou, že i tento projekt veselského Vinařství může do budoucna napomoci vrátit zámek do stavu jeho bývalé slávy."
Současně ale dodávám, že pasivní optimismus nestačí a je třeba jej podpořit vlastní aktivitou. Pro začátek by stačilo, pokusit se opravit těžce pošramocené vztahy s majiteli zámku, protože bez nich se na stávající situaci okolo zámku nedá změnit vůbec nic.
Ve Veselí nad Moravou, 16.května 2018
Autor článku : Vilém Reichsfeld