Novinky
„Kdybyste měli říct pravdu, asi by se vám huba pokřivila!“
K 80. výročí osvobození města Veselí nad Moravou
Nemohu si odpustit reakci na část textu, který je součástí úvodníku Veselských listů pro duben 2025.
"Je stále méně pamětníků, kteří mají na tuto událost alespoň mlhavou vzpomínku", stojí v tom úvodníku. To je pravda. Naštěstí se však dochovaly autentické vzpomínky pamětníka v písemné podobě (říká se, že největšími nepřáteli historiků jsou právě pamětníci). Zde je tedy ta vzpomínka :
„Rumunští vojáci zklamali naši důvěru a radost z vítězství. Lidé se radovali, když viděli první tyto vojíny, hnati Němce z ulic. Avšak mnozí z nich požadovali na obyvatelích hlavně vodku a ostatní lihoviny, přepadávali je v bytech a obírali je o cenné předměty, hlavně hodinky a peníze.
Došlo i ke znásilnění, a tři hned zastřelili. Ruský důstojník říkal, že tito rumunští bojovníci takové věci páchali s Němci u nich na Rusi.
Dává pokyn obyvatelstvu, aby si nenechali nic brát a okamžitě to ohlásili na velitelství, že viníci budou přísně potrestáni. Na Němce pálí z Veselí jen dělostřelba. Večer jdeme do krytu.“
Tolik z vyprávění pamětníka pana Hynšta v knize „Osvobození Veselí nad Moravou 24.dubna1945“ sestavené ze vzpomínek pamětníků panem Oldřichem Gajdorusem.
Podobné zprávy o nedisciplinovanosti či hrubosti rumunských vojáků, a o krádežích, jichž se dopouštěli, se lze dozvědět i z jiných pramenů.
Nedělejme si iluze. Loupili a znásilňovali vojáci ruské, rumunské i americké armády (a také zde ).
Ve válkách se to bohužel děje pokaždé a nikdo v nich není svatoušek.
Nebyl to žádný hromadný jev, ale stávalo se to. Američané samozřejmě nekradli hodinky, americká umělecká muzea by však mohla vyprávět o svých „přírůstcích“ . Přivlastnili si pouze již předtím nacisty ukradené díla.
Poučný je rovněž dokument České televize. Nemusíte ho shlédnout celý, pro nás je zajímavá část o průběhu osvobozování jedné vesnice počátkem dubna 1945 rumunskou armádou a ta je v čase od 39:35 do 42:20.
Zde je : 3/3 1942–1945 - My, občané Protektorátu | Česká televize
Naše město osvobodily jednotky rumunské armády, konkrétně ty, 2. horské střelecké divize pod velením brigádního generála I. Constantina. Byly součástí 4. armádního sboru, kterému velel od 08.04.1945 divizní generál Agricola Filip.
Spadaly pod 1. rumunskou armádu, které velel od 12.02.1945 armádní generál Vasile Atanasiu.
Za nimi pak postupovala sovětská 53. armáda, které velel generálplukovník Ivan Mefoďjevič Managarov. Ta byla součástí 2. ukrajinského frontu pod vrchním velením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského.
Sovětským velitelem města Veselí byl po jeho osvobození kapitán Černogorský, který bydlel u Štěpána Machaly, v domě, ve kterém se později prodávaly látky a koberce, dnes je to bazar.
Rumuni byli ve městě první, protože na tomto úseku fronty tvořili předvoj vlastní Rudé armády.
Až do srpna 1944 bojovali rumunští vojáci odhodlaně v řadách Wehrmachtu, a nutno podotknout, že mu byli velkou pomocí.
Teprve po puči v Rumunsku, při kterém byl svržen generál Antonescu, se jednotky rumunské armády přidaly na stranu spojenců, kde bojovaly po boku Rudé armády i při osvobozování Československa. Byly podřízeny rozkazům a velení generálního štábu 2. ukrajinského frontu pod vrchním velením maršála Rodiona Jakovleviče Malinovského.
Obelisk věnovaný padlému poddůstojníkovi Rudé armády jménem Roman Naumovič Chuzdianov, který byl zastřelen na veselských lukách (2x kliknout)
Dnes, kdy se v řadách liberálních politiků prosazuje trend falšování a přepisování historie (jakoby se snad dalo něco změnit na ní samotné, ale když už nic nevyhráváme, tak Rusko porazíme a ponížíme alespoň lhaním o jeho roli za II.světové války).
Pravda je taková, že ty doslova překabátěné rumunské jednotky by neměly žádnou šanci něco zásadně ovlivnit, kdyby se během v té době již vítězného postupu Rudé armády na Berlín k ní nepřidaly a neměly tak možnost podílet se na osvobození československých měst a obcí.
Díky jim za to, ale je třeba říct, že jen a pouze Rudá armáda a Sovětský svaz jako takový, mají lví podíl na osvobození celé východní a střední Evropy.
Zaplatili za to 27 miliony mrtvými civilisty i vojáky.
Spojenci, by jeden bez druhého II. světovou válku nikdy nemohli vyhrát.
Zmínit u příležitosti 80. výročí osvobození našeho města pouze padlé vojáky rumunské a také německé (chudáci Němci) a alespoň nezmínit zcela zásadní podíl Rudé armády, když tady nakonec padl i jeden její příslušník, starší seržant Roman Naumovič Chuzdianov (který má pomník u konzumu), je docela ubohé a nedůstojné.
Podobně, jako když se na oslavě 80.výroči osvobození Osvětimi 27. ledna 2025 (data, které je mezinárodním dnem holocaustu) všichni vyhýbají vyřčení názvu státu a jeho armády, která jej osvobodila, natož že tam kvůli ideologii a válce na Ukrajině nepozvou jeho zástupce, zato ale pozvou zástupce země, která všechny ty hrůzy způsobila.
Přijde čas, kdy se pravda zase bude smět vyslovit a nikdo ji už nebude překrucovat. Do té doby asi bude platit : „Kdybyste měli říct pravdu, asi by se vám huba pokřivila!“
Veselí nad Moravou, 22.dubna 2025
Autor článku : Vilém Reichsfeld