Tak jsme si před měsícem všichni ulehčeně vydechli. Po třech měsících nesnesitelného napětí a strachu o osud demokracie v naší zemi. Někteří novináři a politici za tu dobu zestárli o několik let a budou potřebovat omlazovací kůru v salónu paní Maláčové.

Vlajkonoš zavilých odpůrců Zemana a Babiše a stínový šéf Pražské kavárny, jinak veselý kumpán Jindřich Šídlo se dokonce rozhodl, že k útokům proti těm dvěma zlosynům  již nestačí pouze jeho rádoby ironické taškařice zvané „Šťastné pondělí“ a měl v úmyslu zintenzivnit svůj boj ještě novým  pořadem satiry světového formátu, pro který mu vymyslel název jeho kolega ve zbrani a majitel štvavého webu Forum24 ( jeho vzorem je údajně nacistický plátek té nejpokleslejší úrovně „Der Stürmer“ – „Útočník“) Pavel Šafr. Ten totiž v jedné ze svých čím dál vzácnějších světlejších chvil mezi dvěma alkoholovými delirii milému Jindrovi navrhl název „Černý pátek“. Po přednesení tohoto návrhu Šídlovi a následné prudké slovní roztržce, při které došlo téměř k pěstní výměně skončilo dlouholeté přátelství dvou mužů žijících údajně bez žluči, kterou již dávno spotřebovali proti svým protivníkům.

Proslýchá se, že všichni zaměstnanci Bakalových médií navštěvují nově podstatně častěji psychologické kliniky a ambulance. Jejich mediální štvaní totiž nikterak nepomáhá v boji proti Zemanovi, Babišovi a ostatním ze strany těchto médií nenáviděným osobám. Naopak, zvyšuje jim popularitu a nahání politické body. Zklamání a frustrace z marného boje je strašná, takřka k neunesení. Aby všichni neskončili u láhve s alkoholem jako Šafr, rozhodl se Zdeněk Bakala k bezprecedentnímu kroku. Sdělil jim totiž interním tajným memorandem, že si je dávno vědom marnosti jejich práce, ale současně také nutnosti v ní pokračovat a zavádí proto preventivní podpůrné psychologické poradny. Pouze šíření odporných lží a nenávisti totiž může alespoň dočasně oddálit pozornost politiků i veřejnosti od jeho gigantického problému. Práce vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny PČR ve věci vytunelování OKD, kde se Bakala neuvěřitelně napakoval a ostraváky sprostě podvedl s byty , se totiž díky Pirátům chýlí k závěru a její zjištění budou pro Bakalu i jeho pomahače zdrcující.

Byl nejvyšší čas, že to všechno skončilo, protože novinářům i politikům docházela slovní munice. Argumenty nebyly potřeba, ty se v žurnalistice přestaly používat již před léty, novináři si tedy museli opět vystačit s klasickou demagogií, ale i ta se časem opotřebuje a nové nápady jaksi chybí. Známe to přece z let před rokem 1989, v Rudém právu to také bylo pořád dokola.

Několikrát, vlastně vždy, až na ty poslední v roce 2017 jsem to v parlamentních volbách hodil sociální demokracii. Bývala to silná strana s vůdci, kteří se dokázali prosadit, byť třeba i s Marťany. Měli ty pověstné "gule". Litoval jsem své volby, až když to vzal do rukou Sobotka. Co se může stát z klasické, dobře zavedené politické a oblíbené strany v naší zemi během pár let, když ji zachvátí infekce liberalismu, jsme měli možnost vidět právě během již zmíněné krize.

Hle, protagonista ČSSD (mezitím zmizel v propadlišti dějin), který ten sešup do politického očistce svým konáním započal. Hradní čaroděj svému bývalému učedníkovi při demisi/nedemisi právem nedal šanci! Školáček stojí se svěšenými rameny na hanbě. Myslíte, že jeho nástupce, nynější předseda ČSSD zvaný mezi svými důvěrně "Mončičák" se svou squadrou straně prospěje? To uvidíme po příštích volbách.

Pan prezident se musí náramně bavit. Vypouští škodolibě (jak je jeho zvykem) pokusné balonky se smrdutým obsahem. Hloupí politici a novináři jej znají a ví to, ale přesto je již po tolikáté chytají a propichují. Čichají ten smrad jako feťáci a hystericky reagují na to, co obyčejní lidé neberou ani na vědomí. Pouze se pozastavují nad tím, jak hloupí ti politici mohou být. Tohle není obrana hradního pána, má samozřejmě své manýry a také chyby, ale řekněte sami, nechali by jste si ujít příležitost rozlítit občas hlupáka k nepříčetnosti? Poslední útěcha a naděje pro tyto pány demokraty, když už nic nefunguje a nic se nedaří, je pak přání smrti pro svého protivníka. Zapomínají přitom na své vychování, Boží přikázání a v neposlední řadě také na karmu. 

No řekněte sami, dá se vůbec tato doba brát vážně? A dá se to vydržet, aniž by si z toho člověk dělal srandu?

Ve Veselí nad Moravou, 24.září 2019

Autor článku : Vilém Reichsfeld