Rozvoj města Veselí nad Moravou  souvisel úzce se zvyšující se důležitostí železniční stanice. Z této železniční křižovatky se rozjížděly vlaky do všech směrů, osobní vlaky  s cestujícími do Kútů a Trnavy, do Brna, Nového Mesta na Váhom  i Kunovic , Luhačovic a  Trenčanské Teplé. Stanicí projížděly rychlíky do Prahy, Bratislavy a také k Černému moři, rychlík s poetickým jménem „Mamaia“.

Stavbou nové nádražní budovy dokončené v roce 1950 dostalo město železniční zázemí s nádhernou rozlehlou odbavovací halou s osobními pokladnami, sociálním zařízením a nádražní restaurací vedenou hostinským panem Karešem, novinovým stánkem a kulturním střediskem, kde se promítaly krátké filmy pro čekající cestující na spoje vlaků.  Tato výbava spolu s nástupišti spojenými s halou širokým podchodem velmi zkvalitnila kulturu cestování

a dodnes zůstává velmi moderní a účelná. V nádražní hale bylo několik stolů k posezením k občerstvení a na nástupišti byl prodejní stánek s nabídkou občerstvení a jídel do vlaků s roznosem k vlakům (teplé párky, studené pivo, pečivo, sladkosti). O bezpečnost a pořádek v prostorách železnice a služebních obvodech se starala služba OSOŽ. O poslední dvě služby je v dnešní době železniční doprava již bohužel ochuzena.   

Pro dojíždějící pracovníky lokomotivních čet byla odevzdáno nové sociální zařízení a postaveny nové nocležny s kulturním sálem na ulici Kolárova, naproti Lokomotivního depa, rovněž se sociálním zařízením. Skončila éra vytápění z velké kotelny, která po čtvrt století zamořovala okolí smogem a nastala podobná doba vytápěcích kotlů ze zrušených lokomotiv. Docházelo k redukci řad parních lokomotiv a pro posun v depu byla první vlaštovka traktordieselová lokomotiva řady  T 211.1. Výkon vozby lokomotiv se zvýšil na 1,74 miliardy hrubotunokilometrů, narostl i počet pracovníků v depu na stav 715. Strojový park sice nerostl, ale zkvalitňoval se. Po roce 1963  byla zahájena rekonstrukce lokomotivní kryté remízy pro nové motorové stroje, které brzy dorazily a byly přiděleny k vozbě doprovodných ramen osobních a nákladních vlaků.

Nákladní vlaky přivážely smíšenou zátěž, která byla ve stanici rozposunována dle směrů určení a sestavena do dalších vlaků do stanic vykládky. Ve směnách pracovalo přes 30 staničních zaměstnanců a nejméně stejný počet členů jízdních čet.

Nákladní vlak směřující od Blatnice do stanice Veselí nad Moravou, těsně před železničním přejezdem z ulice Na Drahách na Hutník

Denně se rozposunovalo přes 1000 nákladních vozů seřazených do nákladních vlaků. Zpočátku taženy parními lokomotivami, později dieslovými stroji odjely do dalších seřaďovacích stanic v celé republice. Leopoldov, Nové Zámky, Trenčín, Kúty, Brno-Maloměřice, Přerov, Havlíčkův Brod, Most atd. Místní zátěž pro stanice atrakčního obvodu stanice se rozvážela manipulačními vlaky s vlakovými četami, které přistavovaly vozy se zásilkami pro příjemce k vykládkovým místům. Železniční stanice a lokomotivní depo zaměstnávaly podstatnou část obyvatel města i okolních obcí. Obě složky zaměstnávaly téměř 1200 pracovníků nejen u vozby vlaků, ale i v řízení provozu, opravárenství, vozové služby a také pokladní a přepravní kanceláře.

Zvyšováním důležitostí stanice dopravou na Slovensko a zpět souviselo s novými technologiemi posunu, modernizací lokomotiv a vozů pro přepravu osob. Ucelené vlaky z opraven a desinfekční stanice na Slovensko i do překladiště Čierné nad Tisou a ložené soupravy z Oslavan a Komárna k rozposunování do cílových stanic do dalších vlaků bylo na  posunovacích četách vedených zátěžovými výpravčími v určených časových termínech.

O zajištění bezpečnosti dopravy se staralo obsazení dopravní kanceláře dvěma výpravčími a operátorkou dopravy, kdy v dvanáctihodinových směnách zvládli uřídit přes sto vlaků s naprosto bezpečností a bez závažných chyb. Spolupráce dopravní, přepravní a vozové služby k zvládnutí složitosti provozu vyústila k sestavení osobních čí nákladních vlaků a nasazení hnacích parních a později motorových strojů k odvozu zátěže, či cestujících do cílových stanic.

Normativy nákladních vlaků byly přes 500 m délky a váhy kolem 1000-1500 tun.

Lokomotivní čety ve složení strojvedoucí a topič a posléze pomocník strojvedoucího nastupovaly ve stanovené časy k nájezdu k sestaveným vlakům v denní i noční době a v určených hodinách.

Po provedených úkonech k odjezdu odjížděly na mnohahodinové směny do všech směrů.

Výpravčí ve stanicích na trasách jízd vlaků zabezpečovali bezpečnost a pravidelnost jejich jízdy ve spolupráci s dispečery vlakové dopravy.

Pro zvýšený počet zaměstnanců železnice byly postaveny nové byty v ulici Rumunské a začala výstavba továrny na betonové pražce za lokomotivním depem, směrem ke Kozojídkám. Z toho však sešlo v novém přeplánování vládou. Důvodem byla výstavba železárenského hutního podniku pro zvýšení zaměstnanosti chudého okolí okresního města, a současně v místě důležitého železničního uzlu. Továrna na betonové pražce se poté začala stavět v Uherském Ostrohu. Rozšíření provozu v lokomotivním depu vyžadovalo stavbu dalšího kolejiště, což vyvolalo odsunutí místního hřbitova k silnici v ul. Kollárova.

V roce 1960 došlo v rámci reorganizace státní správy k ukončení činnosti  zdejšího Okresního úřadu, který měl sídlo na zámku. Okresní úřad byl přeložen do Hodonína.

Začalo bourání některých objektů Panského dvora v rámci uvolnění místa pro stavbu komunálního Domu služeb. Také byla zahájena výstavba  veselské hvězdárny.

Nejdůležitější stavba města, závod JTT Jihomoravské tažírny a trubkárny byla zahájena 30.5.1961. Projektanti tohoto výrobního kolosu nezapomněli ani na ubytování pro budoucí zaměstnance a jejich rodiny. Sídliště Hutník bylo budováno od roku 1963. V roce 1967 bylo zahájeno vyučování v 27 třídní základní devitileté škole, pro potřeby obyvatel Hutníku i ostatních Veselanů byly postaveny mateřské školky, jesle, obchody a provozovny služeb. V roce 1962 bylo zdejší JZD nahrazeno vyšším stupněm zemědělské výroby, Státním statkem, který  zemědělsky obdělával několik stovek hektarů polí v okolí.

V roce 1963 bylo dostavěno sídliště Lány. Byl zahájen provozv novém objektu projekční organizace Hutní projekt. Byla otevřena mateřská školka a jesle pro děti pracovníků v JTT. 

Pro dopravu materiálu potřebného pro výrobu železárenských výrobků zejména z Ostravska a pro odvoz výrobků do celé republiky,bylo ve stanici postaveno velké předávkové kolejiště železáren na zarazické straně železniční stanice.

V roce 1959 byl otevřen Kulturní dům, začíná se stavět zdravotní zařízení, městská poliklinika v blízkosti železáren i sídliště Hutník. Pro potřeby občanů byly otevřeny veřejné záchodky u mostu přes řeku Moravu.

V roce 1966 mělo Veselí nad Moravou 9325 obyvatel, ve městě se konalo 72 sňatků a 7 rozvodů. Byly dostavěny dvanáctipatrové výškové činžovní domy na sídlišti Hutník. Veselští občané vlastnili v roce 1965 celkem 65 automobilů a 192 motocyklů.

V této době byl otevřen hotel Rozkvět, na místě bývalé hájovny, dnešním náměstí Míru. Celé město se již výstavbou přimklo k dráze a nyní již za kolejemi začalo výstavbou činžovních domů Purkyňova, poblíž nové Polikliniky a blízko sídliště Hutník. Již dávno neplatil názor, že  daleko v polích  povede dráha.  

Od roku 1964 se začínala ve stanici stavba nové stravovny ČSD pro zaměstnance, namísto dřevěné jídelny vedle nádražní budovy. Také byla znovu obnovena bílá omítka v nádražní odbavovací hale.  

Do lokomotivní depa přijížděly nové lokomotivní stroje, rozšiřovaly se dílny a opravny lokomotiv i vozů a také dosloužil starý komín vysoký 42 metrů pocházející z roku 1936, postavený pro kotelnu depa firmou Caletka z Veselí.  17.ledna 1964 byl odstřelen.

Mazutky, lokomotivy vytápěné mazutem namísto uhlím se neosvědčily, naopak docházelo k zhoršení ovzduší v okolí lokomotivního depa. Parní lokomotivy se začaly nahrazovat dieslovými motorovými stroji zvanými v železničářském žargonu Segej, Čmelák, Bardotka  a Karkulka. Motorizovala se také osobní vozba a nastupovaly Hondy, Ponorky a další s novými přívěsnými vozy s naftovým topením. Podíl vozby připadající na pokrokové motorové trakce se zvyšovaly až na 40%.

ČSD přepravily přes Veselský železniční uzel  v roce 1967 přes milion osob  a odvezly 251 403 nákladních vozů.  V osobních pokladnách, které byly otevřeny přes den i všechny čtyři odbavily pokladní lepenkovými i psanými jízdenkami denně přes 2000 cestujícich.  

Město mělo v době 1967 již 9 979 obyvatel. V JTT pracovalo již 1600 zaměstnanců, v Okresním stavebním podniku (OSP) 1060 zaměstnanců, ve Svitu 806 zaměstnaců, u Vodohospodářských staveb (VHS) 553 zaměstnanců a v železniční stanici a depu 1400 zaměstnanců. Do provozu bylo uvedeno protialkoholní zařízení tzv. "záchytka" (izbičky pre opilcov) v ulici Kovářská, na místě  staré polikliniky naproti dnešního Lidlu.

Postaveno a otevřeno bylo Veselany i cestujícími oblíbené stravovací zařízení Mléčná jídelna naproti nádraží (nad ním tři podlaží bytů, bylo rozšířeno autobusové nádraží, a také provedena nadstavba Polikliniky o další patro. Ve městě bylo evidováno 401 osobních automobilů v osobním vlastnictví.

Pokračování - 2.část

Ve Veselí nad Moravou, 2.června 2020

Autor článku : Jan Halíček, upravil : Vilém Reichsfeld