Pro zvětšení náhledu obrázků je třeba 1x, či 2x kliknout na obrázek!

Nynější odbavovací nádražní budova železniční stanice Veselí nad Moravou byla roku 1951 postavena v místech staré staniční budovy, která zde stála od roku 1887, tedy od zahájení železniční dopravy na trati Brno-Trenčianská Teplá.

Stará budova sloužila až do roku 1948, kdy už však alespoň 20 let nedostačovala  kapacitně k přepravě cestujících. Vedení radnice města Veselí nad Moravou každoročně žádalo ministerstva státu o výstavbu nové nádražní budovy. Tak tomu bylo až do roku 1945, kdy přijel do Veselí při cestě k otevření nového železničního Lipovského mostu, který byl postaven po zničení německými vojsky ministr železnic, generál Antonín Hasal a při snídani s představiteli města slíbil, že předá vládě žádost ke zvážení. A tak se také stalo.

"Rozloha staveniště si vyžádá zřízení oddělení osobní frekvence a jisté nutné úpravy. Je nutné vybudování provizorních nástupišť u nákladního skladiště, zrušena bude příjezdová silnice, budou vypovězeny bufety Hochmana a Loveckého k 1.9.1948, které jsou sice na pozemku města, ale v prostoru plánované stavby a změní se dopravní situace ve stanici", stojí v dobových dokumentech. Tak to začalo.

Původní, v roce 1887 postavená nádražní budova. První a druhý obrázek zleva ji zachycuje v pohledu od kolejiště, třetí obrázek zachycuje nádražní budovu v pohledu z ulice.

V soutěži stavebních závodů byla 31.7.1948 vybrána firma „Národní správa firmy Hrabě a Lozovský a.s.Brno“ a hned 6.8.1948 jí bylo odevzdáno staveniště. Již od 12.srpna 1948 začaly práce na přípravě staveniště, likvidaci keřů a zeleně, úprava pláně, stavba administrativní budovy, kanceláří a skladiště ze škvárobetonových cihel.

Už 16.září 1948 začaly první práce. Výkop nové příjezdové silnice bagrem a hned další den započaly také výkopové práce sklepů a základů nové nádražní odbavovací budovy, která nebyla nijak malá, měla rozměry 105x19m. Velké množství výkopové zeminy se odváželo na místa určené místním národním výborem, kde se budovalo nákladiště, ze kterého se pak zemina postupně odvážela nákladními vagony na místa daná traťovou správou Vlárský Průsmyk, Horní Lideč a Pitín, kde se použila na opravu železničních náspů.

Do měsíce, dne 14.října 1948 byly výkopem sklepů odkryty základy staré budovy a proto musely být zajištěny podezdívkami, a 29.10.1948 se započalo s betonováním základů nové staniční budovy. Bagrování skončilo 4.listopadu 1948. Mírná zima umožnila pokračovat v pracích až do 29.12.1948, aby se opět rozběhly už po Novém roce.

K 1.1.1949 byl zřízen Okresní národní výbor se sídlem ve Veselí nad Moravou, správně spadající pod kraj Gottwaldov.

Na staveništi nové přijímací budovy se opět rozběhl stavební ruch 3.1.1949. Cihelny v okolí, v Kunovicích, Javorníku (cihelna ve Vnorovách r.1948 vyhořela), cementárny v Hranicích, pískovny a štěrkovny pracovaly naplno, aby v termínu zásobovaly stavbu.

V  říjnu roku 1946 byly znárodněny všechny velké podniky, mezi nimi i Československé státní dráhy. Firma Hrabě a Lozovský nyní pod novým vedením a s názvem Československé stavební závody pokračovala ve stavbě nádražní budovy. Stavitel pan Hrabě zemřel již v roce 1942 a jeho společník Alexandr Lozovský odjel v létě 1948 do Vídně a posléze do USA, kde ve věku 51 let v roce 1956 zemřel.

Cestující stále využívali prostory staré výpravní budovy přístupné jen ze strany kolejiště a provizorních nástupišť  a na nových vybetonovaných základech se začínaly stavět cihlové stěny a stropy nové budovy. Při svižné stavební činnosti byla 16.8.1949 dostavěna hrubá stavba  a mohla být vztyčena „glajcha“(májka). Po celý zbytek roku pokračovaly práce na budoucí nové přijímací budově. Pokračovaly také po celý rok 1950, kdy budova dostávala "kabát", omítky venkovní i vnitřní, zejména v odbavovací hale.

Ve staré dopravní kanceláři byly zrušeny selektorové linky a byly dodány nové stolní telefonní ústředny Tesla pro lepší traťové spojení  s okolními stanicemi. Pro zlepšení dopravy v době přestavby stanice byl ustaven venkovní výpravčí, který organizoval nástupy a přestupy cestující veřejnosti.

Při dodržování stavebních postupů  v roce 1950 byl určen termín odevzdání stavby stavitelem, nyní už Československými stavebními závody, závod Brno, na den 20.ledna 1951.

A tak byla v tento den, 20.1.1951 za velké slávy otevřena odbavovací hala s osobními pokladnami, sociálním zařízením, čekárnou, kulturním střediskem a restaurací. ​​​​​​​Budování krytých nástupišť a podchodu probíhalo až po zahájení provozu odbavovací haly, v letech 1951-1953.

Otevření staniční budovy se zúčastnili zástupci ministerstva dopravy, vlády, oblastního ředitelství v Olomouci i Bratislavy, složek všech místních a okolních obcí.

Novináři pěli v tisku chválu : “Radostný je pohled na tuto práci lidí, kteří tímto vyjadřují vděk vládě a straně za dar, který dává stanici Veselí nad Moravou, jako metropoli našeho Slovácka“.

Před zahájením provozu byla také vydlážděna plocha před budovou a před budovou bylo vybudováno stanoviště autobusové dopravy.

Stavba nové odbavovací budovy veselského nádraží proběhla brzy po válce. Vzhled i kvalitu provedení tohoto díla tudíž velice pozitivně ovlivnil doznívající prvorepublikový přístup k provádění staveb a ke stavebnímu detailu. Stavba, která vykazuje prvky funkcionalismu je i na dnešní poměry a potřeby velkoryse řešena. Jak dispozičně, tak funkčně a esteticky splňuje veškeré požadavky kladené na podobné objekty.

Je s podivem, že ze stavby takového rozsahu, jako je odbavovací budova veselského nádraží se nedochovala, či přinejmenším není známa žádná fotografie, ani její reprodukce. Jediné vysvětlení je to, že v letech výstavby již panoval tvrdý komunistický režim a byl přísný zákaz pořizovat fotografie nádraží, jako strategického objektu.

Při citlivé rekonstrukci celého nádraží, tedy i odbavovací budovy v letech 2017 - 2018 byly doplněna a dodána zařízení, které vyžaduje dnešní doba, zejména bezbariérové komunikace a výtahy. Rovněž bylo vyměněno obložení stěn, dlažba podlah a zrenovovány byly sociální zařízení. Je škoda, že nebylo vyčištěno, nebo přebroušeno venkovní žulové vstupní schodiště, které působí nečistým a zanedbaným dojmem.

Až na to tedy samá chvála. Další text se věnuje chvályhodné, ale bohužel nevratně zmizelé historii provozu tohoto nádražního objektu.

Pamětníci si rádi a s nostalgií vzpomenou na doby, kdy zdejší nádraží (a odbavovací hala je jeho středobodem) bylo svým čilým provozem a společenským ruchem na zcela jiné úrovni, než je tomu dnes.

Příčinou této změny je utlumení železniční dopravy, a to jak osobní, tak i nákladní, ale také infrastrukturální průmyslové změny, a to nejen v našem městě. Přinesla to doba, ve které se bohužel ke škodě všech doprava nákladní i osobní přenesla z kolejí na silnice, uzavření, zrušení a transformace celé řady podniků v našem městě a s tím související zásadní úbytek cestujících i převáženého zboží..

Odbavovací hala před (vlevo) a po rekonstrukci v letech 2017 - 18. Její sgrafitovou výzdobu provedla v roce 1957 lidová umělkyně, rodačka z Tasova, Rozka Falešníková se spolupracovnicemi, jejími žákyněmi ze Školy lidového umění v Hroznové Lhotě 

V šedesátých a pozdějších letech, až do let devadesátých minulého století kypěla odbavovací hala čilým ruchem přijíždějících a odjíždějících cestujících, a to doslova ve dne v noci. Hala se nikdy neuzavírala a byla vždy útočištěm před vedrem, zimou, deštěm a nevlídnou nocí. Byla společenským centrem, kde fungovala skvělá nádražní restaurace (kdysi s legendárním vedoucím panem Karešem a jeho malým povozem taženým oslíkem) s vývařovnou hotových i minutkových jídel, nebo jen jako oblíbená a rušná pivnice pro cestující, ale i hosty z Veselí. V provozu byla mimo halu samotnou také čekárna pro cestující,  a další zvlášť pro matky s dětmi, po ruce byla půjčovna časopisů a v kulturním středisku se promítaly krátké filmy. Pro cestující byla k dispozici úschovna zavazadel a jízdních kol, fungovala vlaková přeprava zavazadel a spěšnin. To vše již dnes neexistuje.

V rohu haly u restaurace stával novinový kiosk PNS s obsluhující paní Tolarovou, vždy s velkým výběrem novin, časopisů, kuřiva a dalších trafikových produktů. V opačném rohu byl umístěn velký bufetový kiosk (po určitou dobu dokonce dva), ve kterém vždy usměvavá paní Žáčková v patřičném černobílém úboru a čelenkou ve vlasech nabízela výrobky studené kuchyně, chlebíčky, ale i párky, klobásy a samozřejmě také cukrárenský sortiment, pivo a nealko. Na čilý ruch a provoz nejen nádražní haly dohlížel uniformovaný člen Ozbrojené stráže ochrany železnic, kterému se v žargonu říkalo „osoš“ (OSOŽ). K infrastruktuře velké železniční stanice patřily také stánky na vlakových nástupištích, kde si mohli čekající na peronech, ale i projíždějící cestující z vlaku koupit občerstvení. Obsluha procházela kolem vlaku s drátěným nosičem piva a limonády, a do okna vlaku podávala cestujícím nápoje a párky. 

Vlevo : na prvním, a také všech ostatních nástupištích byly zrekonstruovány jejich samotné konstrukce, povrchy a rovněž přístřešky ze železobetonu - tzv."vlaštovky". Na snímku vpravo je celkový pohled na budovu nádraží a okolí. Snímek byl pořízen v roce 2004, tedy dlouho před rekonstrukcí nádraží a přilehlých železničních svršků, kolejových konstrukcí a zabezpečovacích zařízení v celkové hodnotě 1 333 milionu korun

Ve veselské železniční stanici a depu bývalo kdysi zaměstnáno mezi 1 500 a 2 000 zaměstnanců, kterým se tehdy říkalo "modrá armáda", kvůli jejich modrým stejnokrojům.

Ostraha, později přejmenovaná na Českou železniční policii byla zrušena v roce 2012. Skončilo informační středisko, mezinárodní pokladna, až na jednu jsou uzavřeny i všechny ostatní pokladny.

Po uzavření pekárny tak funguje pouze miniaturní bufet vedle vchodu. Nádražní hala se uzavírá pro cestující ve 21.30 hodin, a otevírá opět v 03.30 a v neděli v 04.30 hodin.

Nádraží mělo hezké informační dopravní centrum. Je zrušeno, namísto něj je tam už jen vstup k pokladně. Telefonní číslo na nádraží, ani jiný kontakt dnes již nikde nenajdete. Žádné mně nechtěli poskytnout ani na servisní lince ČD v Praze. Prý mě mohou spojit. "Tajná" organizace ČD provozuje ve Veselí nad Moravou sice krásné, ale smutné nádraží. 

Veselská nádražní odbavovací budova slaví 70 let svého trvání ve velmi dobré kondici. Jen se z ní bohužel vytratila náplň a ruch, kvůli kterému byla stavěna. Je veliká škoda, že není mnoho šancí, že se tento stav změní. Možná by zde bylo otevřené pole působnosti pro samosprávu města. Vedení radnice by se mohlo pokusit spolu s majitelem budovy, kterým je Správa železnic, s.o. o nápravu tohoto stavu zejména v souvislosti s turistickými aktivitami, které se ve Veselí daří rozvíjet zejména v souvislosti s děním na Baťově kanálu. V každém případě je to ale jak se říká "běh na dlouhou trať".   

Veselí nad Moravou, 12.ledna 2021

Autoři článku : Jan Halíček a Vilém Reichsfeld