1.ledna 1950 došlo na základě dohody zástupců obou obcí ke sloučení Veselí nad Moravou a Milokošťě. V té době již bylo město Veselí nad Moravou v důsledku nového politického uspořádání z roku 1949 městem okresním a územně spadalo do tehdejšího Gottwaldovského kraje. Tak tomu bylo až do roku 1960, kdy došlo k dalším politickým úpravám (změna ústavy, názvu republiky a územněsprávní reforma).  Naše město tehdy ztratilo statut města okresního (v jeho obvodu žilo více, než 50 tisíc obyvatel) a připadlo územní podřízeností ke kraji Jihomoravskému. V průběhu roku 1964 pak došlo ke sloučení města také s obcí Zarazice do městského útvaru, jak jej známe dnes.

Už jenom opravdoví pamětníci si vybaví, jak v šedesátých letech minulého století vypadaly ulice našeho, tehdy právě svou velkou strukturální změnu prodělávajícího města.

O sloučení Veselí a Milokoště se bohužel ve Veselské pamětní knize nedočteme zhola nic, protože od roku 1949 až do roku 1954 nebyla řádně vedena a v dodatečných stručných záznamech to popsáno není.

V obálce se starými fotografiemi jsem našel několik snímků pořízených 16.července 1963. Občan Milokoště si je pořídil, jako dokumentaci, pro řešení svého pozemkového sporu, jak vyplývá z popisků na některých z nich. Současně ale také zachytil větší části tehdejšího stavu ulice Ostrožská. Je docela zajímavé, sledovat stavební změny s odstupem necelých šedesáti let, které od té doby uplynuly.

Při podrobnější prohlídce se dá tehdejší stav zástavby vyčíst i na výše vyobrazených částech .státní mapy a leteckého snímku, aktuálních v době pořízení fotografií. 

Pohled z křižovatky u bývalé školy, směrem k centru města. Na snímku vlevo v pozadí řada dosluhujících stodol, kterými končila humna domů tvořících zástavbu na Milokošťské návsi. Uprostřed aktuální zástavba. Na snímku vpravo je pohled ze stejného místa do ulice Prostřední (směrem k hostinci "U stovky"). 

Stodoly netvořily souvislou zástavbu podél silnice I/55. Jak je patrné z fotografie, státní mapy i leteckého snímku, pozemky některých domů probíhaly až po silnici. Některé z proluk nebyly zastavěny ani do dnešní doby.

Stav hospodářských stodol byl neudržovaný, z velké části zchátralý, až havarijní. Nastupující industrializace našeho města v důsledku výstavby železáren, opouštění zemědělské činnosti ze strany občanů, ale také zájem a poptávka po modernějším bydlení v nových domech, měla zřejmě velký podíl na tom, že stodoly během několika let zmizely a ustoupily tak stavbám nových, komfortních obydlí.

Vlevo nahoře a dole : řada stodol a pozůstatků po nich se nacházela rovněž v mírném stoupání na levé straně silnice I/55 za odbočkou do ulice Prostřední, v pohledu směrem k výjezdu z města. Některé z nich byly udržovány, jiné se zřítily, nebo byly pro jejich havarijní  stav strženy. Na jejich místě bylo postaveno 9 řadových domků. Mezi prvními čtyřmi a zbývajícími pěti domky (směrem k Uh.Ostrohu), však zůstala jedna stodoly stát a je udržována v dobrém stavu. Vlevo od ní stojí dřevostavba, která však není původní (širokoúhlý snímek dole).

Zástavba levé strany silnice I/55 směrem do Uh.Ostrohu (snímky nahoře i dole) se za 60 let změnila k nepoznání. Veškeré domy byly buďto zrekonstruovány, nebo  dokonce strženy a na jejich místě postaveny nové. Bez náhrady zůstal zatím pouze "Milokošťský krajní dům", kterému se kdysi říkalo "Hyklovo" (širokoúhlý snímek dole). Ve své pozici zůstala nedotčena církevní a lidová památka, Poklona Sv. Antonína Paduánského (v popředí, poblíž rohu odskakujícího domu).

Veselí nad Moravou, 10.ledna 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld