Při každodenním brouzdání weby, které pravidelně procházím a vybrané články čtu, jsem narazil na webu aktualne.cz, na sice komerční článek, tedy text, sledující na jedné stranně propagaci vlastních zájmů, na straně druhé ale také podávající informaci, se kterou se člověk, který se nezajímá specializovaně o tuto problematiku běžně nesetká. Argumenty a pohledy se samozřejmě staví pozitivně k záměru těžby, čtenář ale stejně musí s některými bezděčně souhlasit.  

Každý si článek může přečíst celý, kliknutím na odkaz výše. Vybral jsem z něj jako citaci jeho druhou polovinu, která jde k jádru věci :

​​​​​​​​​​​​​​U Uherského Ostrohu dnes ale čelíme organizovaným obavám z našeho záměru těžit štěrkopísek 620 m od vodních zdrojů, jak ukazuje mapa níže. Porovnání s výše uvedenými příklady přitom jasně dokládá účelovost protestů a manipulací proti nám. Že je při tom ne vždy postupováno seriózně, si lze přečíst například zde.

Těžba štěrkopísků zde není nová. Na ploše 3.5 km2 zde její zásluhou například vzniklo jezero Ostrožská Nová Ves - "Slovácké moře", které je z jedné strany rekreačním rájem a z druhé strany je přímo z jezera čerpána pitná voda téměř kojenecké kvality. Pro srovnání, Máchovo jezero má 2.8 km2. "Voda je čistá a průzračná jako u moře", lze se o Slováckém moři dočíst, jezero tvoří cennou přírodu a jsou v něm téměř nevyčerpatelné zásoby cca 50 milionů m3 vod, které se navíc stále doplňují. Náš blízký záměr 15x menší pískovny je ale odmítán s tvrzením, že by do ní mohly pronikat zemědělské a továrenské chemikálie. To ale zároveň dokazuje, že to není těžba štěrkopísků, ale zemědělství a průmyslové areály, co vody ohrožuje. Roky proto poukazujeme na to, že ochrana vod se musí zaměřit nikoliv na bránění těžbě štěrkopísků, ale na zamezení zemědělskému a průmyslovému znečišťování. Bohužel bezvýsledně a věc je překrucována jen na boj o vodu s námi. Blízké příklady jsou ignorovány a vůbec se nepřipouští, že těžba štěrkopísků je vodárenství prospěšná a často záměrně existují vedle sebe. Abychom ale nesměli provozovat svou činnost jenom proto, že jiným je naopak umožněno znečišťovat zemědělskou krajinu a řeky, to nám opravdu vadí. Je myslíme na čase, aby ochrana krajiny a vod přestala být jen předstírána a začala být brána vážně.

Výše uvedená citace obsahuje odkaz na další, řekl bych velice zásadní vyjádření Ministerstva životního prostředí. Vybírám z něj opět jeden velice zásadní bod :

4) Zda jste zaznamenali pokusy o korupční jednání?

V souvislosti s tímto případem jsme žádné informace o takovém jednání nezaznamenali. Pokud bychom jakékoliv podněty obdrželi, tak bychom je samozřejmě okamžitě předali policii. V souvislosti s tímto případem jsme ale zaznamenali zmínky o konkurenčním boji těžebních společností, nicméně MŽP v rámci procesu EIA toto nezohledňuje ani nezkoumá, neboť nemůže (proces EIA vyhodnocuje vlivy záměru na životní prostředí a zdraví lidí). Stejně tak MŽP neřeší vlastnictví pozemků pro účel těžby, které v tomto případě vlastní město Uherský Ostroh. Vlastnictví pozemků však řeší horní zákon, který neumožňuje povolit těžbu, pokud nejsou vypořádány vlastnické vztahy pozemků. V tomto případě tedy klíč k povolení těžby leží na městu Uherský Ostroh.

Na druhé straně se dají najít články charakteru opačného. Jako příklad uvádím článek s názvem : "Těžba štěrkopísku v Ostrohu?", který byl zveřejněn v médiu Slovácko již 8.prosince 2014, jehož autorem jsou Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s.

Nevím, kolik lidí se vůbec dnes, po všech těch letitých mediálních zkratkách a rozporuplných informacích dokáže v celé situaci kolem těžby štěrkopísku na krásných lužních loukách, tak charakteristických pro naše milé Slovácko vyznat. Vyznat natolik, aby si byl schopen udělat rozumný názor a odolat populárnímu trendu, který velí  vyhlásit boj těžbě štěrkopísku kvůli ochraně prameniště pitné vody.

Informace a pohledy, které přináší článek investora i Ministerstva životního prostředí jsou pro mě a možná i pro hodně dalších lidí zcela nové a přestávám i díky nim celé věci ještě více rozumět. 

Pokud bych měl shrnout otázky a pochybnosti ze svého pohledu, udělal bych to asi takhle :

- co znamená věta : "V tomto případě tedy klíč k povolení těžby leží na městu Uherský Ostroh" v článku MŽP ? Já jsem pozemky patřící městu Uherský Ostroh na místě předpokládané těžby v katastru nenašel. Prodalo je snad již město Uherský Ostroh? A má Uherský Ostroh také problém s těžbou štěrkopísku? A pokud měl trumfy v ruce Uherský Ostroh, proč se jich zbavil?

- už jsem zde zmínil, že bych viděl problém v tom, že těžba zhyzdí a zneklidní krásné neporušené louky. Uznávám ale naopak argument, že vzniklé jezero bude časem, až jeho břehy obrostou porosty a stromy stejně atraktivní lokalitou, jako jsou dnes jezera v Ostrožské Nové Vsi. Ale to se bohužel bavíme o časovém odstupu takových 15 - 20 let a samozřejmě dávno předtím ukončené těžbě a odstranění ekologických břemen. Do té doby místo ovládnou stroje, dopravníky, haldy, hluk a hlavně ...

- nákladní doprava, která je z mého pohledu tím největším zlořádem. Malebná silnička II/495 z Uh.Ostrohu do Moravského Písku se vine a klikatí krásnou přírodou, ale je kvůli tomu i dnes velice nepřehledná a tím i nebezpečná. Kolik náklaďáků by z ní asi sjíždělo a zase na ni denně vyjíždělo, aby se těžba vyplatila? Předpokládejme, že by jich mohlo být kolem stovky denně. Jezdily by asi oběma směry, tedy jak přes Uh.Ostroh, tak Moravský Písek. Velký provoz, hluk a k tomu již stávající nepřehlednost okresní silničky.

Toto je z mého pohledu ten nejzávažnější důvod a argument proti těžbě štěrkopísku u Uherského Ostrohu, který bohužel nelze obejít, ani zmírnit.

Ve Veselí nad Moravou, 14.července 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld