Vážení čtenáři, 

tento článek byl vůbec první, který jsem na těchto webových stránkách zveřejnil. Pokusil jsem se v něm faktograficky popsat vše důležité, co se kolem zámku odehrálo po roce 1989. Kolem zámku bohužel stále koluje mnoho dohadů a nepravd a dá se k tomu říci jediné  - kdo si nehledá informace, zůstane v omylu.

Článek vracím "do hry" v době, kdy se zaobírám jinými záležitostmi, než psaním nových článků a také si potřebuji odpočinout od úterních "zveřejňovacích" termínů. Přesto, že v zásobě ještě něco napsáno mám.

Chci vyzvat i vás, kteří moje články čtete, abyste - tedy v případě, že máte nějaký námět, či starost týkající se našeho města neváhali napsat. Pokud nechcete pod svým jménem, pak to učiňte klidně i anonymně.

Nejsem v tomto městě jistě sám, kdo je nespokojen s tím, jak vypadá Veselský zámek, komu není lhostejný jeho zanedbaný stav a kdo se nechce smířit s tím, že se věci nemohou pohnout dopředu.
Pokusil jsem se popsat vývoj událostí, které provází prakticky trvalý nezdar při revitalizaci zámku. Protože se vývoj porevoluční kauzy kolem zámku táhne již více než 20let, bylo nutno dohledat také starší údaje a díky tomu narostl i rozsah tohoto článku.

Chci proto předem čtenáře poprosit o trpělivost při čtení. Celou kauzu "Zámek" není totiž možné popsat na pár řádcích a uvést přitom alespoň to nejpodstatnější. I tak tento článek neobsáhne úplně kompletní informace. Ucelený základní přehled však čtenáři poskytne.

Kolem zámku se toho již namluvilo hodně, málokdo se v tom všem ale vyzná natolik, aby si o celé věci udělal objektivní představu. Nemalou zásluhu na tom, jaký názor si občané našeho města v této věci dělají má i regionální tisk a televize. Zejména články z poslední doby svědčí ale o tom, že novináři možná potřebují zaujmout, či vyplnit místo v novinách, objektivní informace však bohužel nepřináší.

Počátek úpadku této dominantní stavby na okraji našeho města má svůj počátek na konci II.světové války, na jaře roku 1945. Původní majitelé zámku, tedy rodina Chorinských ve spěchu a vynuceně opouští své dlouholeté sídlo a tím i celé své Veselské panství. Jak se brzy ukáže, je to již provždy. Nebezpečí, že po válce budou obviněni z kolaborace s Němci je příliš velké. Podle dochovaných svědectví se po jejich chvatném útěku stává zámek cílem pro kořistníky z řad Veselanů, kteří odnesou z mobiliáře vše, co se dá. Zámek je vyrabován.

Po válce je zámek samozřejmě znárodněn a má tedy, řekněme nového majitele, kterým se stalo město. Neznamená to ovšem, že má také péči, kterou by zasloužil. Po osvobození města jsou sice opraveny škody vzniklé závěrečnými boji ve městě na jeho substanci, nadále už ale do budov není investováno s výjimkou nejnutnějších oprav, nebo úprav souvisejících s novým způsobem využití prostor zámku.

Po roce 1949 se stal zámek sídlem Okresního národního výboru (město Veselí nad Moravou bylo tehdejší legislativou ustanoveno správním sídlem okresu Veselí nad Moravou).

V sedmdesátých a osmdesátých letech zámek využívaly Jihomoravské trubkárny jako internát a školící centrum, delší dobu pak byly v již téměř opuštěném a velmi zanedbaném objektu kanceláře a ordinace okresní veterinární služby.

Přenesme se však nyní na počátek devadesátých let minulého tisíciletí. Po desetiletích nedostatečné údržby a chybějících investic se zámek nachází v zuboženém stavu a to jak vzhledově, vně i uvnitř, tak i technicky a co je nejhorší, také staticky. Statiku, tedy zejména sedání základů a nosného zdiva a v důsledku toho i vertikální stabilitu obvodového zdiva je nutné řešit co nejdříve, má-li se začít vůbec uvažovat o tom, co se zchátralým objektem podniknout dále.

V tomto místě odkazuji na podrobný popis problematiky a tehdejšího dění kolem zámku v článku Veselský zámek na konci 20. a na počátku 21. století pohledem Jaroslava Miklendy, zveřejněném původně na webových stránkách Města Veselí nad Moravou (byl již zřejmě jako kompromitující některé osoby odstraněn). Zde je v původní obsahové podobě :

Je v něm velmi podrobně popsána situace a události, mimo jiné související se vznikem akciové společnosti LCS Zámek a následné anabáze, která v roce 1994 zcela zásadně změnila poměry, týkající se vlastnictví zámku a v důsledku toho i životy některých jejích aktérů.

V každém případě tehdy došlo k tomu, že město v důsledku tohoto vývoje přišlo o areál zámku, tedy budov i pozemků, na kterém se nachází. Město Veselí nad Moravou bylo v této společnosti majoritním držitelem akcií (79%) a přesto se stalo, že zástupce minoritního držitele získal možnost sám a výhradně disponovat jejím majetkem.

Vlastní lehkomyslností, či nedbalostí a porušením povinností řádného hospodáře zástupci města v této akciovce umožnili jednomu z jejich členů, aby zámek zastavil u peněžního ústavu a vzal si soukromý úvěr ve výši kolem 10 milionů Kč, které následně zpronevěřil tím, že je použil pro své soukromé účely. Za to byl soudem odsouzen k několikaletému pobytu ve vězení. Ve výše zmíněném textu ing. Miklendy je tato situace popsána takto - cituji :

"Funkcí generálního ředitele (GŘ) byl jmenován zástupce partnera, který v průběhu roku 1994 hrubě porušil stanovy a zneužil svých pravomocí takovým způsobem, že byl za svou činnost v a.s. LCS Zámek na základě podaného trestního oznámení pravomocně odsouzen na 5,5 roku. Možnost zneužití si zástupci města v a.s., politicky se angažující v prvním volebním období, nedovedli jako slušní lidé vůbec představit, o čemž svědčí jejich další politické či pracovní působení až do dnešních dnů."

Celá situace vzniklá v důsledku výše zmíněných i následných událostí se probírala rovněž na 21. zasedání Zastupitelstva Města Veselí nad Moravou, které se konalo dne 12. 3. 2001.

V bodě jeho programu nazvaném "Možnost odkupu pohledávky, zatěžující LCS Zámek" vystoupilo v diskuzi několik zastupitelů, které stojí za to ocitovat ze zápisu zmíněného zastupitelstva :

"prof. Ohlídal – nemůže se  vyrovnat s tím, že v roce 1993 patřil zámek městu a po 7 letech si ho má město kupovat a v této situaci se mu zdá být téměř absurdním, aby byly opětovně vynaloženy fin. prostředky pro jeho získání

Ing. Pospíšil – doplnil, že během 7 let se do zámku investovalo  cca 5 mil. Kč (střecha, statické zajištění) a za 2 mil. by město získalo technické zhodnocení v hodnotě cca 5 mil. Kč

prof. Ohlídal – dodal, že bychom vlastně kupovali zhodnocení, které jsme sami investovali a vidí v tom podvod dvou stran a to, že jedna to naplánuje a druhá zrealizuje a přiklání se k názoru p. Tyllicha, že by měla být morální odpovědnost lidí, kteří to umožnili provést a to že dali výhradní právo podpisu jednomu člověku a jemu se toto jeví jako trestuhodné a požaduje odpověď na tuto otázku

starosta – doplnil, že důvodová zpráva je výsledkem jednání s Českou finanční, kde byl vypracován znalecký posudek na tržní ocenění zástavy na cca 4,9 mil. Kč

Ing. Kolařík – podporuje návrh, aby město získalo zámek zpět

Ing. Chmelař – dotaz, co se stane, když zámek nekoupíme zpět, je možné, že se najde kupec, který by byl ochoten do něj investovat

Ing. Kolařík – dodal, že tato možnost se jemu osobně jeví téměř nulová"

Toto zasedání zastupitelstva se konalo více než 6 let poté, co došlo k problémovému a zřejmě i neoprávněnému zastavení zámku ve prospěch Evrobanky, která díky tomu poskytla úvěr firmě Quinta Essentia z Frýdku Místku ve výši 10 mil. Kč na její další aktivity (tedy ne na investice do Veselského zámku).

Za rok a půl po tomto zastupitelstvu pak byla usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27.09.2002 nařízena exekuce proti LCS Zámek a.s. a následně pak byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne  12. listopadu 2002 prohlášen konkurs na majetek obchodní společnosti LCS Zámek a.s. a ustaven konkursní správce. Účinky konkursu nastaly dne  12. listopadu 2002.

Zámek se tedy stal předmětem konkurzní podstaty a nakonec byl ve veřejné dražbě prodán v listopadu 2003 soukromému zájemci, manželům Štěrbovým (ŠTĚRBA LEASING, s.r.o.) z Uherského Hradiště za rovný jeden milion korun. Byl prodán jedinému přítomnému na dražbě a tedy za vyvolávací cenu.(S odstupem času a po celé anabázi, kterou od té doby zámek prošel si pokládám otázku, jestli si tehdy město nemělo zámek za ten milion koupit zpět) Noví majitelé po několika letech, ve kterých se zabývali přípravnými pracemi na rekonstrukci zámku prodali v roce 2007 80% obchodních podílů své firmy dnešnímu majiteli, tedy firmě Wessels s.r.o. Od 16. července 2009 je společnost Emel Bratislava s.r.o. 100%-ním vlastníkem společnosti Wessels s.r.o.

V prosinci 2006 až únoru 2007 společnost připravila a zorganizovala ideovou architektonickou soutěž na projekt "Obnova a nové využití Zámku Veselí nad Moravou, přestavba na hotel 4* s restaurací, konferenčními prostory a s muzejní částí". Soutěž byla v červnu 2007 ukončena a vyhodnocena. Poté, až s ročním posunem, byla podepsána smlouva (červenec 2008) na zpracování projektové dokumentace (studie, dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení) s architektonickým ateliérem Studio Anarchitekt, s.r.o. z Prahy pod vedením MgA. Jiřího Soukupa, který se v soutěži umístil nejlépe. Architektonické návrhy byly po ukončení soutěže v průběhu dvou měsíců od soutěže vystaveny v prostorách Městského úřadu ve Veselí nad Moravou.

V polovině roku 2008 se rovněž z rozhodnutí společníků, započal ve spolupráci se společností Archaia Brno o.p.s na nádvoří zámku archeologický průzkum, který trval více než dva roky a stál téměř 4 miliony korun.

Společnost Wessels provedla na vlastní náklady základní archeologický průzkum s mnoha důležitými výstupy, které jsou zpracovány v obsažné publikaci za tímto účelem vydané.

Na základě vítězného návrhu obnovy a nové využití Zámku Veselí nad Moravou společnost Wessels nechala zpracovat náročný a také ambiciózní projekt pro územní rozhodnutí, který připravoval komplexní řešení budoucího využití zámku, ale také bývalého zahradnictví, Salajky (bývalá SUS) a objektu tzv. myslivny, stojící poblíž zámku v samotném parku. Zde je nutno uvést, že všechny tyto objekty jsou historicky a funkčně svázány se zámkem.

Z důvodu tohoto komplexního záměru firma Wessels požádala Město Veselí nad Moravou o pronájem již dlouho nevyužívaných a chátrajících objektů. Nejdříve zahradnictví, poté myslivny a nakonec Salajky. Město žádosti vyhovělo. Od 1.1.2008 byl pronajat areál zahradnictví za 250tis.Kč/rok, od 1.7.2009 objekt myslivny za 230tis.Kč/rok a od 1.1.2011 Salajka za 100tis.Kč/rok.

V roce 2010, v souladu s nájemní smlouvou nechala firma Wessels zpracovat projekt pro stavební povolení objektu myslivny a povolení v témže roce získala. Kvůli zlepšení jeho následné využitelnosti pro veřejnost byl ale projekt vůči původní verzi přepracován a na začátku roku 2012 představen starostovi města ing. Kozumplíkovi. Wessels získal opět všechna povolení, mimo jediného a to od Města Veselí nad Moravou. Vydání jeho stanoviska bylo z neznámých důvodů na začátku dubna 2012 odloženo. Ocituji nyní slova jednatelky společnost Wessels pro DDK (Dobrý den s kurýrem) z června 2014 :

otázka novináře : " Jak vám tento postup město vysvětlilo?

odpověď jednatelky Wessels :

Nikdy jsme se to konkrétně nedozvěděli, a to navzdory opakovanému připomínání všech faktů. Od poloviny roku 2011 jsme se pak v různých podobách „potýkali“ se záměrem postavit novou malou vodní elektrárnu v těsném sousedství zámku. Dokonce i někteří lidé bez vyšší odborné zdatnosti v této problematice tušili, že umístění takového díla poblíž zámku je sporné. Radnice však, navzdory našim opakovaným věcným a technickým připomínkám směrem ke stavebnímu úřadu i vedení města, záměr postavit elektrárnu jednoznačně podpořila. Stalo se tak v lednu 2012. Začátkem března 2012 jsme pak podali první odvolání vůči stavebním úřadem vydanému územnímu rozhodnutí."

U rekonstrukce myslivny se jednalo o investice ve výši kolem 6mil.Kč ve verzi rekonstrukce prvních dvou podlaží, a asi 8,5mil.Kč i s vestavbou do střechy.

Záměr nových majitelů historické městské elektrárny, společnosti Ekoli Power, s.r.o., postavit malou vodní elektrárnu (MVE) v sousedství starých historicky i technicky cenných výrobních bloků vyvolal ve městě všeobecný nesouhlas a odpor. Podporu však měl od radnice. Investor nakonec poté, co Krajský úřad v Brně dvakrát zrušil územní rozhodnutí vydané stavebním úřadem ve Veselí nad Moravou od záměru upustil a objekt elektrárny prodal společnosti EON.

Jak však výše naznačuje zástupce společnosti Wessels, která měla vůči tomuto záměru jako účastník stavebního řízení technické připomínky a to i zásadního charakteru, spojuje odepření souhlasu s rekonstrukcí myslivny, právě s jejich negativním postojem k záměru stavby MVE. Město Veselí nad Moravou totiž dne 29.12.2011 uzavřelo se společnostmi Ekoli

Power, s.r.o., a Hydropol Project and Management, a.s. která jí zajišťovala projektový management "Dohodu o spolupráci" a město se snažilo společnost Wessels neúspěšně přimět k tomu, aby přestala klást odpor proti záměru vybudovat MVE.

Tento moment představuje zásadní zlom v přístupu radnice ke společnosti Wessels a jejich záměru.

Z důvodů zásadně změněného přístupu města podpořeného ještě jiným momentem, a to od závěru roku 2011 se projevujícím zvýšeným zájmem města o území Salajky přestává společnost Wessels platit lukrativní nájemné za zchátralé objekty bývalého zahradnictví, myslivny a tzv. Salajky. Jinými slovy,  odmítá akceptovat situaci, kdy vidí, že jí město "hází klacky pod nohy" a vymáhá tak z jeho strany souhlas se záměrem vodní elektrárny, jejíž stavba neslouží ani veřejnému zájmu – ba naopak, dvěma stávajícím historickým výrobním blokům tak hrozí jistý konec. Navíc je již prakticky jisté, že nájem, který u všech objektů končí 30.6.2014, nemusí být v takové situaci prodloužen a tím bude záměr po létech placení nájmu za rezervaci objektů zmařen.

O neplacení nájmů všech tří pronajatých objektů bylo vedeno několik jednání a obě strany v tomto ohledu rovněž korespondovaly.

V Zápise z jednání z 28.08.2013 konaného u starosty uvádí jednatelka společnosti Wessels Ing. Eva Hamašová-Prvá, PhD mimo jiné :

"Společnost pozastavila úhrady nájemného a také pozastavila všechny investice do obnovy zámku z důvodu plánované rekonstrukce elektrárny, která je velmi podporována za strany města, jak je prezentováno v médiích i v tisku".

Krásný objekt myslivny mohl při jiném přístupu města dnes již sloužit k potěše i občerstvení návštěvníků parku, aniž by město jako jeho majitel neslo jakékoliv riziko.

Ve snaze dosáhnout pokroku a dohody mezi Městem Veselí nad Moravou a společností Wessels bylo vedeno ještě několik jednání a proběhla korespondence s výměnou stanovisek obou stran.

Na 16.zasedání zastupitelstva dne 10.3.2014 bylo schváleno neprodloužení nájemních smluv se společností Wessels s.r.o., jejichž předmětem je nájem objektů zahradnictví, Salajky a myslivny a jejichž platnost končí ke dni 30. června 2014. Souhlasilo však s návrhem na možný odkup objektů zahradnictví, Salajky, myslivny a pozemků v lokalitě za Baťovým kanálem stávajícímu nájemci uvedených objektů za předpokladu dorovnání veškerých existujících závazků nájemce vůči městu předem a za předpokladu předložení jednoznačných právních záruk postupu rekonstrukce objektu zámku. K představám takových záruk však nebylo nic bližšího uvedeno.

Na 17.zasedání zastupitelstva dne 9.června 2014 však prodej výše zmíněných objektů a pozemků schválen nebyl, neboť společnost Wessels nesplnila podmínky pro prodej(zaplacení neuhrazeného nájmu a předložení jednoznačných právních záruk postupu rekonstrukce objektu zámku).

Společnost Wessels tam nabídla za zmíněné objekty a pozemky  v případě prodeje bez dalších podmiňujících podmínek 14,1 mil. Kč, v případě prodeje s dalšími podmínkami podmiňujícími prodej 10,2 mil. Kč. Znalecký odhad ceny těchto nemovitostí byl stanoven na 11 mil.Kč.

Výsledek jednání zastupitelstva v červnu 2014 tak víceméně ukončil angažmá společnosti Wessels v našem městě i její aktivity věnované rekonstrukci zámku.

Město poté podalo k soudu žaloby na společnost Wessels pro neplacení nájemného, jehož výše  činí k 9.6.2014 necelých 1 127 tisíc Kč vč. úroků z prodlení. Vyčíslilo rovněž škody, které vznikly na pronajatých objektech jejich zanedbanou údržbou.

Dne 14.září 2015, na 5. jednání zastupitelstva v novém volebním období, tedy asi 15 měsíců po rozhodujícím zastupitelstvu v červnu 2014 jsem se pana starosty dotázal, zda by nebylo možné v zájmu všech zúčastněných, tedy jak majitele zámku, tak města, ale hlavně jeho občanů něco s touto neuspokojivou situací udělat. Podnětem pro můj dotaz byla odpověď pana starosty na dotazy občanů ohledně zámku zveřejněná ve sloupku starosty (ing.M.Kozumplíka)ve Veselských listech ze září 2015, kde pan starosta sděluje :"Na četné dotazy musím bohužel sdělit, že město na něj nemá "špagát". Záměry vlastníka, jak s ním hodlá v nejbližší době naložit, neznáme."

Můj dotaz i odpověď pana starosty jsou k dohledání ve zvukovém záznamu ze zastupitelstva. Pan starosta m.j. sdělil, že majitelé zámku nesplnili své závazky vyplývající z neuhrazených nájmů, které jsou předmětem žaloby ale jsou ochotni je započíst oproti vlastním pohledávkám. Doufají prý, že se domluví s novým vedením na radnici (zřejmě po dalších volbách v roce 2018?). Město však trvá na vymožení své pohledávky v již zmíněné výši.

Prozatímní poslední smutnou tečkou v kauze zámek bylo stržení posledního pozůstatku staré Salajky a úzkokolejné železnice - dvoupodlažní provozní budovy v areálu Salajky. Tuto demolici posvětilo rozhodnutí 3. zastupitelstva 16.března 2015. Na místě Salajky samotné vzniknou objekty pro ubytování turistů. Areál zahradnictví má podle nenovějších zpráv sloužit jako vinařství s vinohradem. Objekt myslivny je v současné době pronajat jako kavárna a slouží k občerstvení občanů města i parkem projíždějících cyklistů. Všem těmto záměrům se dá pouze popřát úspěch a zdar při jejich činnosti ve prospěch občanů města i turistů, kteří jej navštíví.

Za poslední léta se toho ve Veselí hodně změnilo k lepšímu. Podařilo se odstranit "boláky", které město trápily po řadu let a nežli se začaly využívat dotační programy EU, nikdo si nedokázal ani představit, že se jich město tak rychle zbaví. Zůstal jediný, kterým je zámek.

Zámek však již městu jeho vlastní vinou nepatří a volení zástupci města, kteří před léty město o zámek nezodpovědně připravili se chovají i nadále tak, že to, co ze zámku zbylo, zůstane zřejmě trvalým mementem jejich dvojího selhání. V prvním případě si za fiasko zodpovědní činovníci možnost zneužití - cituji ing.Miklendu "nedovedli jako slušní lidé vůbec představit, o čemž svědčí jejich další politické či pracovní působení až do dnešních dnů."

K těm "dnešním dnům" patří i ono 16.zasedání zastupitelstva dne 10.3.2014, na kterém došlo k vyjádření nesmiřitelných postojů obou stran a definitivnímu ukončení jakékoliv spolupráce města s majiteli zámku. Potkávat se obě strany budou nadále už jen u soudu.

Kdo posoudí, na čí straně je více pravdy a kdo může za vzniklou situaci? To, jak rozhodlo zastupitelstvo je sice pro město směrodatné a závazné, ale po zkušenostech s rozhodováním zástupců města z dob dřívějších a speciálně v záležitostech týkajících se zámku nemusí být ani nyní rozhodnutím správným a pro město prospěšným.

A je vůbec ještě důležité, na čí straně je více pravdy, nebo viny? Důležité je z mého pohledu pouze jediná věc. Totiž to, aby se už konečně začalo se zámkem něco dít. Něco, co potěší všechny občany města, kterým na tom záleží. Těm, kteří prochází krásným zámeckým parkem, nebo jedou kolem zámku po cyklostezce či silnici. 

A tak nezbývá, než konstatovat -  smutný je osud Veselského zámku...

Ve Veselí nad Moravou, 20.dubna 2018/24.října 2023

Autor článku: Vilém Reichsfeld