Mosty přes elektrárenské (dříve mlýnské) náhony​​​​​​​​​​​​​

Nic nedokumentuje obrovské změny území, které se uskutečnily v okolí veselského zámku lépe, nežli srovnání dvou leteckých snímků pořízených v rozmezí necelých dvaceti let (snímky nahoře). V souvislosti s regulací a úpravami toku řeky Moravy a rozhodnutím, vybudovat okresní komunikaci ve směru do Moravského Písku se zcela změnilo dosavadní topografické uspořádání vodstva i terénu.  

Původní dřevěné mosty přes první náhon a druhý náhon spojující doposud město s Benátkami byly koncem 30.let  m.s. nahrazeny dvěma mosty betonovými, opět každý pro jeden elektrárenský náhon. V souvislosti s jeho stavbou byla zasypána Struha, provedena asanace budov a odtěžení ploch ostrůvku mezi 1.a 2. náhonem směrem k jezu a zbořen mýtný domek na Benátkách.  

Těsně před obsazením Československa byly dokončeny nové železobetonové mosty přes oba elektrárenské náhony. Most přes Struhu a Baťův kanál ve Veselí, stejně jako celý Baťův kanál byly v té době již hotovy a 2.prosince 1938 bylo toto dílo vzato do provozu. Okresní silnice z Veselí nad Moravou do Moravského Písku nebyla v té době ještě kompletně hotova, začala se stavět až ve druhé polovině roku 1938. Dokončena byla až během Protektorátu Čechy a Morava.

Veškeré mosty ve Veselí nad Moravou byly v den osvobození 24.4.1945, před ústupem německé armády odstřeleny. Těžce na to doplatily také okolní domy a budovy, které byly zasaženy jak tlakovou vlnou, tak troskami odstřelených objektů. Na třech snímcích nahoře jsou vidět škody po zničení pouze pět let starých mostů přes elektrárenské náhony.

V roce 1946 zadala silniční správa firmám ing. Souček z Prostějova a ing. Skorkovský z Brna zakázku k odklizení zničených mostů a jejich znovuobnovení. Práce byly ihned zahájeny. Zakázky byly zřejmě rozděleny na most přes hlavní tok řeky ve středu města pro jednu z firem a oba mosty přes elektrárenské náhony pro firmu druhou.

Železniční mosty přes Moravu v Náklí a most přes Baťův kanál 

Zničené železniční mosty přes Moravu, tzv.Nákličáky. Každá kolej měla a má doposud svoji vlastní mostní konstrukci. Na prostředním a pravém snímku je již vidět dřevěný provizorní most nutný pro pohyb pracovníků přes řeku a montážní práce při poválečných opravách.

Zajištění co nejrychlejšího zprovoznění železniční tratě Trenčanská Teplá - Brno bylo po válce jedním z nejdůležitějších úkolů.

Železniční mosty zničené na konci války německými vojsky opravovali bezprostředně po skončení války za velení důstojníků Rudé armády rumunští vojáci. Přitom jim pomáhali zajatí maďarští vojáci, ale i dělníci z Veselí a okolních obcí.

Zničen byl rovněž železniční betonový most přes Baťův kanál. Po válce byl rovněž opraven. Snímky mostu v původním ani poškozeném stavu se zřejmě nedochovaly.

Příspěvky veselské obce na veškeré regulační práce na jejím území byly značné a dlouhodobě zatížily její rozpočet nejen finančními prostředky které měla k dispozici, ale i půjčkami.

K 31.12.1938 vypadala finanční bilance následovně :

Za regulaci tratě Veselí nad Moravou – Uh.Ostroh obec zaplatila  283 151Kč a obec dlužila 411 849Kč

Za úpravu městské trati                                              bylo zaplaceno 510 000Kč a obec dlužila 136 692Kč

Za nový železobetonový most (most Svobody) bylo zaplaceno     429 000Kč

Celkem stály regulační práce                                                             1 222 151Kč a splátky byly  548 541Kč

​​​​​​​Pokračování : ​​​​​​​Řeka Morava v první polovině 20.století 6

Veselí nad Moravou, 16.dubna 2024

​​​​​​​Autor článku : Vilém Reichsfeld