Řeka Morava v první polovině 20.století 1

Řeka Morava, od níž je odvozen i název našeho města je jeho dominantním prvkem. Snad žádné jiné město ležící na této řece neprofituje tolik z jejího tahu městem, které na ní kdysi bylo založeno. A dovolím si říct, že žádné jiné město nemá na svém území tolik vodních ploch, které tvoří buďto řeka sama, nebo plochy, které ji kdysi tvořily. Žádné jiné město nemá ostrov, který rozdvojená a opět se slévající řeka tvoří, nikde snad není tolik krásných pohledů na tuto řeku, ať již jsou z prostředí přírodního, nebo zastavěného, tedy městského.

V roce 2000 bohužel zmizel původní splav, který byl přestavěn na dílo vysloveně technického rázu (do provozu vzato 30.12.2001). Stalo se tak rovněž v důsledku velké povodně v roce 1997. Neodpustím si slovo bohužel, protože se starým jezem zmizel kus starého a původního Veselí, zábavné a krásné letní dny, ale i romantické večery pro mládež i dospělé, kterých si u něj občané města po generace užívali. Více o tom v dříve zveřejněném článku.

Nejen splav, ale také navazující část města zvaná Zbrodek, náhon k elektrárně i hlavní koryto přes město k parku jsou svou konfigurací ta nejzajímavější místa našeho města, aniž by to možná mnozí z jeho občanů takto vnímali.

Jinými slovy, řeka Morava je pro město životodárný živel, který sice v minulosti častěji, nyní už spíše výjimečně dokázal také pozlobit a ukázat svoji moc na lidmi.

Popisovat celou historii změn a úprav toku řeky Moravy na území města není úkolem tohoto článku a špatně by se zřejmě hledal i dokumentární obrazový materiál.

Řeka Morava se před regulací pravidelně a to i několikrát v roce rozlévala do okolních luk. V příhodné době jim sice přinesla vláhu a pohnojení podrostů, v nepříznivé naopak zničila vzrostlý luční porost. Záplavy rovněž ničily povrch břehů a hrází.

S odpojováním moravních meandrů se začalo již za Rakousko-Uherska, práce se však vlekly a k zásadním úpravám tak nedošlo. 

K zásadním úpravám původního koryta řeky Morava došlo právě v důsledku jejího častého nekontrolovaného rozlévání v důsledku povodní. I ty sice měly svůj význam pro závlahu okolních rozlehlých luk, ale jejich nepravidelnost a divokost nebyla vždy v souladu s požadavky na nich hospodařících zemědělců.

V polovině října 1909 se konala první komisionelní pochůzka stávajícího stavu moravního koryta, v březnu 1910 zasedala komise technických znalců, kteří doporučili a navrhli regulaci. Tato regulace měla opevnit nejostřejší serpentiny proti přetržení hrází a přeložit řečiště od Zarazic, aby se zamezilo sesouvání břehů, na nichž stála téměř polovina obce. Místo starého dřevěného mostu u samých Zarazic měl se postavit přes nové řečiště železný most o světlosti 45 m. ​​​​​​​

Členité a křivolaké řečiště původního toku řeky Morava (do roku 1910) doznalo po zásadní regulaci řeky z pozdějších let zásadní změny. Všechny meandry byly během ní od řečiště odděleny. Až na Náklí, ze kterého už zbylo pouze torzo, zůstaly ostatní, dnes slepá ramena zachovány jako biotopy  pro rybaření i rekreaci.

Na snímku nahoře je novostavba objektu, který byl postaven v roce 1911 pro Zemskou regulační správu řeky Moravy. Jejím vedoucím se tehdy stal Ing.Josef Řezáč, který regulační práce prosazoval a urychloval. Kamenné nábřeží ve středu města je jeho zásluhou a památkou na úspěšné působení v našem městě. Ulice Tyršova, na které dům stojí tehdy byla tehdy ještě ve výstavbě, na snímku jsou vidět přípravy pro stavební práce.

V srpnu 1911 započaly v Zarazicích výkopové práce, v témže roce pak byla ve Veselí zřízena Zemská regulační správa řeky Moravy. V srpnu roku 1914 byla moravní voda vpuštěna do nového řečiště a Zarazice tak byly uchráněny dalších pohrom. V té době už byla projektována také úprava městské trati ve Veselí, spočívající ve stavbě opěrných zdí na obou březích řeky a stavbě nového mostu spojujícího město a Předměstí. Realizaci těchto kamenných opevnění řídili italští stavební mistři s bohatými zkušenosti s kamennými zdmi a hrázemi ve své vlasti.

V roce 1911 byly zahájeny práce na regulaci Moravy v úseku od jezu ve Vnorovech po odbočení odlehčovacího ramene v Ostrohu.

Tato úprava byla reakcí na povodeň z roku 1910, kdy bylo zaplaveno město Ostroh, Ostrožské Předměstí a část Kvačic, kdy voda napáchala velké škody na majetku. Práce na regulaci toku v tomto úseku byly přerušeny během první světové války a svého dokončení se koryto dočkalo až v roce 1932. Úpravy byly rozděleny do několika částí, které jsou popsány v dalších dílech článku.

První vedoucí Zemské regulační správy řeky Moravy ing. Josef Řezáč, jehož zásluhou byl postaven rovněž púvodní železobetonový most spojující ostrovní Město s veselským Předměstím doplatil na svou pracovní píli a horlivost. Během služby se těžce nachladil a krátce na to po velkém utrpení zemřel.

Jeho nástupcem se stal Ing. Josef Gaďourek, za jehož vedení se regulační práce rozvinuly v plném rozsahu a ve třicátých letech minulého století byly dokončeny. K urychlení přispěla rovněž aktivita podnikatele Tomáše Bati, jehož projekt malé nákladové plavby do 150 tun (dnešní Baťův kanál) na regulaci Moravy navázal a zemědělsky založenému městu přispěl k užitku také budováním souvisejících závlahových kanálů.

Regulace řeky nebyla zpočátku na lukách hospodařícími zemědělci přijímána s nadšením, protože zcela změnila jejich navyklý způsob hospodaření v souvislosti se záplavovou vodou a byla rovněž důvodem k zániku stinných a  romantických zákoutí se štíhlými topoly a košatými vrbami, které byly během regulačních prací vykáceny. Změny v důsledku zhoršených podmínek pro lov ryb proto nevítali ani rybáři, kteří pod nimi hledali příjemný stín a pohodu.

Bohužel, ztráta původního, pouze přírodním vlivem vzniklého půvabu a romantiky je doprovodným jevem umělých úprav, kterým říkáme regulace. Je to daň za bezpečí a ochranu lidských životů, obydlí a sídel. 

S regulací řeky Moravy úzce souvisí rovněž vybudování odlehčovacího ramene (dnes Nová Morava), které má odvádět vody při kritickém stavu její hladiny. Odlehčovací rameno se na řeku Moravu napojuje v katastru města Uh.Ostroh, obchází město Veselí nad Moravou a znovu se k Moravě připojuje za vnorovským jezem.

Regulaci řeky prováděla ve Veselí nad Moravou a v okolí SSM (Stavební správa pro řeku Moravu)  a firma Ing. Jelínka z Berouna. (v letech 1935 - 1943).

Náklady na regulaci byly jistě obrovské. Finančně se na nich podílely orgány státní, zemské i město Veselí nad Moravou samotné. Jeho náklady jsou vyčísleny v závěru 5.dílu tohoto seriálu.

​​​​​​​Pokračování : Řeka Morava v první polovině 20.století 2


Veselí nad Moravou, 13.února 2024

Autor článku : Vilém Reichsfeld