Na potřetí už to snad konečně vyjde

Poprvé se povrch silnice I/55 v úseku od náměstí 24.dubna po ulici Na Drahách jenom flikoval, podruhé se položil kus asfaltového koberce, protože to flikování předtím byl fuš a vyhozené peníze. Reprodukovat komentář těch, co flikování prováděli o způsobu, jak mají opravu provést, raději nebudu. Po opravě nezdařené první akce o půl roku později už se zdálo, že věc je vyřízena ku prospěchu motoristů. Všímaví, ke kterým však bohužel nepatřili ani odpovědní pracovníci ŘSD, ani ti od SÚS, která pro ně silnice spravuje viděli, že s novým krásným povrchem se skončilo právě před úsekem, kde se začínají tvořit výtluky nové. Tehdy stačilo ostrouhat starý živičný povrch v délce asi 150m a jak se říká, "udělat to z jedné vody", tedy prohnat finišer od ulice Na Drahách až k Lidlu. Usmolených 300 tisíc korun se tehdy nenašlo a tak byla draze dopravená technika odvezena, zřejmě s vírou zodpovědných - "však ono to nějak dopadne!"

A jak to dopadlo, o tom se může každý chodec přesvědčit sám, na vlastní oči a klející motorista na vlastní tlumiče.

14.února 2023 jsem měl štěstí. Šel jsem něco vyřídit "k městu" jak říkávali soused stařeček Kozumplík a tak jsem si ten neblahý stav vozovky nafotil (fotky nahoře). A když jsem se vracel, už se pracovalo na "vylepšení" toho bídného stavu (obrázky dole). Komentáře mistrů cestářů k tomu, co dělají, byly podobné, jako těch z flikování - nereprodukovatelné. Co mají chudáci dělat, když je na to poslali. 

Jediný posun oproti podobným opravám, které si pamatujeme z doby před rokem 1989 je ten, že cestáři mají lepší hadry a auto. Systém "hodit lopatů a udůpat tam, gde je ďůra dosť hluboká, a snáď to tam chvílu vydrží" zůstal stejný. Dnes tam samozřejmě není po tom flikování ani památky!

Kde (NE) jíst na Veselsku a Hodonínsku

Ten titulek je název, opsaný od soukromé facebookové skupiny, která se zabývá recenzováním restaurací a jídla, které tyto v našem okolí nabízí. Nejsem jejím členem a na FB zásadně nechodím, natož abych se tam k čemukoliv vyjadřoval.

Mám na to, kde jíst a kde ne, svůj názor a podle něj se řídím. Pozoruji, že ve Veselí se ve věci veřejného stravování za posledních pár let dost změnilo. Bohužel, brzy po překvapivém úmrtí Jirky Kostolného skončila Astorka. Moje žena její nabídku moc nemilovala, ale já jsem si občas neodpustil tam zajít. Nebyl to žádný nóbl podnik a nabídka asi příliš neodpovídala tomu, čemu se říká zdravé stravování, ale byla tam vždy rychlá obsluha. Nevadily mně ani polévky z prášku. Občas jsem prostě potřeboval jíst dokonale nezdravě a tak jsem si dal smažené se smaženým, třeba řízek s opékaným bramborem a k tomu ďábelskou omáčku. Prostě proto, že jsem na to měl chuť a tam to uměli připravit tak, že mě to vyhovovalo.

Skončila také restaurace U Andrýsků, jedna z posledních ve městě, kde se vařily dobré klasické hotovky a jistě to dodnes mrzí dost jejich bývalých zákazníků. 

Naprotí ní, na našem krásném nádraží za posledních pár let zkoušelo štěstí v prostorech bývalé slavné nádražní restaurace několik provozovatelů, bohužel však vždy po krátké době zavřeli. Smutný pohled na uzamčené vstupní dveře z polosmutného nádraží, které kdysi bývalo středobodem zdejší dopravy, přes který procházely stovky a možná tisíce lidí, cestujících za prací do mnoha zdejších podniků, které rovněž zmizely v propadlišti hospodářského vývoje. Neudržela se tam bohužel ani prodejna pečiva, kde se dalo sednout ke stolku a užít si slušnou kávu se zákuskem.

I proto dnes rád na tomto místě udělám reklamu Bistru 86, které je na nádraží už pár měsíců otevřeno. Podnik působí svěžím a čistým dojmem, obsluha je vlídná a co se porcí a kombinací týká, velkorysá. Bistro je otevřeno od rána, většinou nabízí dvě polévky, mimo jiné také výbornou dršťkovou a gulášovou (sortiment se ale střídá). Stojí sólo sice 40 korun, ale v rámci kompletního menu pouze 20 korun. Často tam nabízí také dobrý domácí moučník, pokud ještě někdo po obědě potřebuje onu sladkou tečku. Zkuste to, třeba si to bistro oblíbíte a zařadíte do svých oblíbených podniků. Už jenom proto, aby to zdejší krásné nádraží taky trochu žilo.

Veselí nad Moravou, 8.března 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld