Už zase se pod Marcelem Řimákem houpe větev, už zase mu někdo mydlí schody. Družba mezi městy Veselím a Hodonínem, a speciálně jejich urostlými představiteli nepřeje Marceli Řimákovi klidu na prospěšnou práci. Staré jizvy se ještě nezahojily. Údajně se strojením Marcelových problémů ukájí také jedna mladá ambiciózní radní v Hodoníně, která má o kultuře v Hodoníně zřejmě jinou představu, než její doposud velmi úspěšný a mezi veřejností i v uměleckých a kulturních kruzích oblíbený ředitel. Novodobí papaláši se při pohárku lahodného moku baví kádrováckými radovánkami a vychutnávají mimo něj i svoji neomezenou moc.

Marcel tak může v příštích dnech přijít o své místo, přestože se v Hodoníně za 9 let, po které tam kultuře řediteluje zapsal více než dobře u všech, kteří tamní kulturní akce navštěvují a mají z nich zážitek a radost. I to je důvod pro to, že se občané za oblíbeného a schopného šéfa kultury postavili a požadují jeho ponechání ve funkci ředitele. Jev zcela ojedinělý, ale potřebný pro to, aby si jeho nadřízení uvědomili, že nekonají ve prospěch občanstva a jeho zájmů. Nic se bohužel nezměnilo ani po zasedání hodonínského zastupitelstva 15.září 2020. Čtyři opoziční zastupitelé sice kladli vedení města nepříjemné otázky, ty však zůstaly bez odpovědi a tak je zřejmě rozhodnutí radnice nevratné. Běh událostí příštích bude sledovat jistě spousta lidí, kterým není lhostejné, jak se nakládá s lidmi, kteří pro ně zařizují kvalitní kulturu. 

Nepohodlný režimu před revolucí . . .

Vzpomíná Marcelův kamarád z doby předrevoluční. „Marcel Římák patřil v našich mladých letech do okruhu mých kamarádů. Asi také kvůli své lehce introvertní povaze mladého filozofujícího člověka nebyl z těch, kdo s námi objížděl bigbíty a slušně řečeno, požíval alkohol. Potkávali jsme se občas na koncertech českých muzikantů. Od mládí směřoval k tomu, čemu se dnes říká udržitelný rozvoj. Vždy ho zajímala ochrana přírody, vždy měl soucit s opuštěnými a trpícími zvířaty. Dalo se s ním dlouze hovořit o angloamerické hudbě, pokud si dobře pamatuji, byl velkým příznivcem tzv. artrocku, skupin jako např . Genesis, King Crimson, Yes, ELP a dalších. V politických názorech jsme byli na "jedné lodi". Nevím, proč si STBáci vybrali k šikanování právě jeho. Marcel měl doma obsáhlý archív, jak hudebních nosičů, tak i samizdatových knih, článků a jiných materiálů. Někdy v roce 1980 nebo 81 měl velké obavy z domovní prohlídky a  protože jsem měl jako jeden z mála k dispozici auto, celý jeho archív jsme naložili a převezli (snad k jeho strýci?) do Uherského Ostrohu. Marcel  je velmi vzdělaný  a vždy byl čestný a zásadový člověk“.

. . . a také dávno po ní

Marcela Řimáka odvolali veselští radní na jaře roku 2011 po devatenáctiletém působení v křesle ředitele zdejšího kulturního domu. Za jeho působení v této funkci proběhly v tehdejších dvou městských galeriích, na Panském dvoře a v galerii v Zámeckém parku skvělé vernisáže toho nejlepšího, co tehdy česká umělecká scéna nabízela. Samozřejmě také za zásadní pomoci Vojty Petratura, který měl mezi umělci patřičné známosti a požíval jejich náklonnosti. 

Marcel Řimák šéfoval veselskému kulturnímu středisku téměř 19 let. "Celkem 17 let se uskutečňovaly semináře ruských filmů a 13 let semináře asijských filmů. Myslím, že se spousta věcí podařila, ale hodnotit by měli druzí. Už jen fakt, že jsem vydržel v ředitelské pozici 19 let, mluví asi sám za sebe," sděluje Řimák.

Důvodem odvolání ve Veselí byla podle Řimáka odplata za jeho vystoupení z koalice v roce 2008, kterému předcházely spory při vzniku veselské církevní školy. Město tehdy slibovalo, že provozní náklady bude platit arcibiskupství olomoucké. "Při podpisu smlouvy mezi městem a arcibiskupstvím, u kterého jsem nebyl, se do ní bod o placení nedostal. Požadoval jsem jeho navrácení. Když se tak nestalo, vystoupili jsme i s kolegou Reichsfeldem z koalice a způsobili její pád,"  řekl se k tehdejším událostem Marcel Řimák. Řimákovo tvrzení týkající se důvodu jeho odvolání popřel později starosta města Miloš Kozumplík. "Žádná odplata to nebyla. O situaci před třemi lety (při odvolání Řimáka) nepadlo na radě ani slovo"  řekl Kozumplík, který pak na dotaz novináře v roce 2014 nehodlal událost dále komentovat a odkázal na vyjádření v tiskové zprávě na webových stránkách. Myslet si o tom může samozřejmě každý své, já k tomu však dodávám, že vzájemné sympatie mezi Řimákem a radou tehdy rozhodně nepanovaly. 

Ve výběrovém řízení na ředitele Domu kultury v Hodoníně, kam se Marcel po vyhazovu ve Veselí přihlásil uspěl na celé čáře. Ruku tehdy pro Řimáka zvedlo sedm radních. "Zvolení je pro mě určitou satisfakcí. Ve Veselí mě rada jednomyslně odvolala 4. dubna a za půl roku mě 4. října jednomyslně zvolila hodonínská rada za ředitele jejich kulturního domu," uvedl Řimák. Do funkce nastoupil 1. listopadu 2011. Řekl k tomu: "Potvrzuje se mi, že mé odvolání bylo pouze z politických důvodů a s odborností nemělo nic společného. Kdybych byl neschopný, asi by mě v Hodoníně nezvolili," řekl tehdy Řimák.

Zdá se, že čas ředitelování Marcela Řimáka se nyní naplnil i v Hodoníně. Tamní vrchnost evidentně  nezajímají Marcelovy úspěchy na poli kultury a zábavy a nebere v potaz ani názor veřejnosti, která si přeje, aby se o kulturu v Hodoníně staral i nadále její úspěšný inspirátor a organizátor.

Marcelovi tak mohu ve zmíněných souvislostech popřát pouze pokud možno klidný čas, který mu chybí pro dovršení důchodového věku. A také hodně elánu a trpělivosti při nelehké práci, kterou spolu se svou manželkou záslužně věnují při pomoci opuštěným a trpícím pejskům a kočičkám.

Ve Veselí nad Moravou, 20.října 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld