Nevzpomínám si, že by kdy ve Veselí nějaký investiční záměr vyvolal v řadách občanů tolik pochybností, nesouhlasu a rozčarování, jako rekonstrukce velkého, centrálního  prostoru v našem městě, náměstí Míru.

Smyslem tohoto článku ale není, zabývat se kriticky jeho dnešní podobou po ukončení druhé, ze tří etap plánované rekonstrukce. 

Již delší dobu se zabývám myšlenkou, pokusit se, pro připomenutí pamětníkům a představení ročníkům mladším ukázat, co všechno se na tomto prostoru a jeho blízkém okolí z pohledu urbanistického odehrálo do doby, než došlo k jeho kontroverzní rekonstrukci.

Velice dobře vystihl ve svém článku ve Veselských listech z února 2014 na straně 6 komplexnost a složitost úpravy této lokality Jiří Peša, když konstatoval :

„Aktuálně je zpracována již několikátá urbanistická studie, která řeší prostory v současném centru města. Nebudeme si nic namlouvat – studie má své kritiky, ale také příznivce...“

Pravým důvodem toho, proč poměrně rozlehlá plocha ve středu dnešního města (jedná se o asi 12 000m2 nezastavěné plochy),tedy místo, které nese název náměstí Míru, nemá charakter náměstí, jak jej známe z jiných měst a nakonec i druhého veselského náměstí je skutečnost, že prvoplánově jako náměstí nevzniklo. Své pojmenování dostalo až po 2. světové válce.

Drtivá většina všech těch krásných typických náměstí, která v jiných městech (i menších, než to naše) obdivujeme pro jejich jasnou koncepci a smysl v urbanismu města. Mají totiž atribut, který bohužel u náměstí Míru chybí, a tím je jeho historie.

Není třeba v ní zacházet v čase dále, než do první čtvrtiny 19. století, protože z této doby také pochází jeden z prvních názorných dokladů o tom, jak se dnešní prostor náměstí začal vytvářet, či spíše, jaké historické předpoklady jeho vzniku předcházely.​​​​​​​

Výřez z indikační skici  - Vorstadt (předměstí) Vesseli z roku 1827 dokládá stav zdejší zástavby před téměř dvěma stoletími. Poloha panského statku v majetku Chorinských, kteří nebyli jeho prvními, ale zato posledními soukromými majiteli, měla v té době jedinečnou polohu na okraji rozlehlých polností. Předměstí bylo charakteru výrazně zemědělského. Statku tak jistě nechyběl dostatek zkušených místních zaměstnanců a byl přístupný přímo z polí.

Danou polohou statku Chorinských, naprosto ojedinělému, či spíše unikátnímu  umístění původního Města bez možnosti kamkoliv dále rozvíjet jeho kompaktní zástavbu a budoucím rozvojem Předměstí (důležitý silniční a železniční uzel), tak byly dány přímo v jeho středu urbanistické podmínky pro jeho další rozvoj. Pokud neměl být statek kvůli vybudování nového centrálního prostoru zbourán, nezbylo, než jeho, později nevýhodné konfiguraci a možná i poloze poloze přizpůsobit výstavbu centra našeho města. Paradoxem přitom je, že z celého rozlehlého statku, který zabíral téměř 3 hektary (165 x 175m) po jeho postupném bourání nakonec zůstal stát pouze dnes vzorově rekonstruovaný objekt, zvaný „Panský dvůr“.

Obrázek vlevo a uprostřed nahoře : bourání střední části hospodářských objektů Panského dvora přiléhající k dnešní ulici Svatoplukova - 70.léta minulého století. Jejich rekonstruovaná část (vzadu, směrem k podjezdu s vikýři ve střeše) prozatím zůstala zachována, včetně hostince Na tržnici ("Špica"). Až do počátku 90.let m.s. zůstala stát rovněž budova, na jejímž místě  dnes stojí  multifunkční objekt s bowlingem (tzv. stodola). Vybourán byl tedy jen prostor pro stavbu správní budovy Státního statku

Obrázek vpravo nahoře :  pohled z areálu Panského dvora na budovu plemenářů (v přízemí byli ustájeni plemenní býci), který nebyl historickou součástí původního Panského dvora. Byla postavena pravděpodobně až po znárodnění  majetku Chorinských. Zcela vpravo na snímku je vidět budova klížírny UP závodů

Obrázek vlevo a uprostřed : budova zvaná lidově "plemenáři" na ulici Stolařská, byla v poměrně dobrém technickém stavu i v době, kdy došlo na její asanaci v důsledku výstavby marketu Kaufland. Ještě během 90.let m.s. se v ní nacházely provozované kanceláře a sklady. Až do doby výstavby nové budovy školy, v ní byla na rohu s ulicí Svatoplukova provizorně  umístěna ZUŠ. V roce 2010 byl celý objekt zbourán.

Obrázek vpravo : roh panského dvora. V pozadí je vidět hrubá stavba kulturního domu. Vlevo od rohu je malý objekt, který byl součástí obvodové zdi Panského dvora v ulici U Dvora. Všechny objekty, až po roh ulice Stolařská a rovněž menší polovina  objektů, až po vjezdovou bránu do areálu z ulice Stolařská byly zbourány v souvislosti s výstavbou kulturního domu. Celá situace uspořádání budov  Panského dvora před bouráním, je dobře patrná na leteckém snímku níže

Tomu předcházela částečná asanace jihozápadního křídla (stáje) v souvislosti s výstavbou kulturního domu koncem padesátých let, severovýchodního křídla kvůli výstavbě objektů na ulici Svatoplukově (dům služeb v šedesátých letech, multifunkční dům po roce 2000,  původně správní budova statku a výpočetní středisko) a nakonec i zbytku jihovýchodního křídla (2010) v souvislosti s výstavbou objektu Kaufland a napřímením ulice Stolařská.

Letecký měřický snímek statku a jeho širšího okolí z roku 1953. Oproti indikační skice nedošlo na budoucím náměstí k žádným větším stavebním změnám. Zcela zásadně se však změnilo navazující území, zejména východním směrem. Přibyla železnice, původní nádražní budova,  nová komunikace a zástavba podél ní, mezi železničním náspem a statkem vyrostl dřevozpracující a nábytkářský závod (původně Beer a Žádník, po roce 1948 UP závody), podél severozápadního křídla statku pak nová silnice do Blatnice (I/54) lemovaná zástavbou rodinnými domy původních Chaloupek

Z panského statku umístěného původně na okraji Předměstí, se rozvojem města postupně stal velký chátrající areál, který ztrácel po válce s kolektivizací zemědělství svoji úlohu a stal se ve vznikajícím centru rozvíjejícího se města zátěží.

První velký zásah do jeho stavební substance si vyžádala stavba kulturního domu a následná úprava prostoru před ním, uskutečněná koncem padesátých a začátkem šedesátých let m.s. V důsledku těchto úprav bylo strženo celé jihozápadní křídlo, část křídla jihovýchodního a obvodová zeď s hlavní branou statku na severozápadní straně, sousedící s ulicí U dvora, na jejíž protější straně postupně vyrůstaly nové bytové domy se souvislou řadou obchodů v přízemí.

Pokračování : Náměstí Míru – nekoncepčnost má původ v historii 2

Veselí nad Moravou, 21.února 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld