Sběratelství je záliba občas přecházející až do mánie, kterou je postižena docela velká část populace, žen i mužů. Více mužů, řekl bych. Říká se, že kdo sbírá, nezlobí! Celý život jsem musel něco sbírat. V mládí to byly většinou sbírky spíše dětské, které dávno zmizely, ani nevím kam a jejich hodnota sběratelská i finanční byla zanedbatelná. Nakonec jsem se dobral k filatelii, které jsem doslova propadl. Nikdy jsem však nesbíral známky samotné. Vždy mě zajímalo jejich použití na zásilkách nejrůznějšího druhu a také to, jaké okolnosti vedly k jejich vzniku a použití. Ten filatelistický obor se jmenuje poštovní historie. Je neobyčejně obsáhlý a nedá se školácky nastudovat. Dá se ale naučit praxí. Chce to čas, nechat se poučit zkušenějšími, čist o tom v časopisech a knihách, sledovat aukce. Nejcennější je však vlastní zkušenost, ke které patří také omyly. A když si nejsem zcela jistý v tom, co vidím, pak také sběratelská intuice a trocha štěstí, kterého je třeba při všech lidských činnostech. 

Kdysi dávno jsem někde na burze koupil dva plakáty, které pochází z temného období Protektorátu Čechy a Morava. Nedávno jsem si na ně vzpomněl, ale měl jsem je za ztracené. Protože už nejsem nejmladší, snažím se dělat ve svých věcech pořádek, a tak jsem vyskladnil také poměrně plytký horní šuplík starého příborníku, který mám ve své pracovně. A ejhle, na samém dně ležely mimo jiné, také zmíněné dva plakáty, se kterými jsem se už v duchu rozloučil.

Na obrázky je třeba pro dobré rozlišení 2x kliknout!

Ten menší plakátek se týká následků, se kterými museli občané Protektorátu počítat, pokud po bombardování byli zastiženi v troskách zničených objektů. Plakát samotný, ale také níže vyobrazené dokumenty sice nemají filatelistický charakter, ale jsou vítanými doplňky v námětových sbírkách, kde doplní právě ty doklady filatelistické. 

Grafické a popisné pomůcky a informační materiály pro obyvatelstvo Německa (zcela vlevo - vyobrazena jen polovina archu) a Protektorátu Čechy a Morava (uprostřed a vpravo) vydané pro potřeby obyvatelstva v souvislosti s bombardováním strategických cílů na území Protektorátu spojeneckými leteckými svazy. Zřejmě první se uskutečnilo ve dnech koncem října 1940, kdy byly bombardovány .Škodovy závody v Plzni. Intenzivní bombardování důležitých objektů Protektorátu probíhalo v letech 1944 a 45.

Protiletecká obrana měst i průmyslových závodů byla v Říši, stejně jako ostatně vše, dobře organizovaná. V podnicích i městech samotných vznikly jednotky, které měly po bombardování a vzniklých škodách pomáhat při hašení požárů, vyprošťování osob a odklízení trosek.

Součástí filatelistické sbírky, která se zabývá tématikou bombardování a náletů, mohou být nejrůznější doklady. Jak filatelistické, tedy ty, které prošly poštovním provozem, tak již zmíněné pohlednice, fotografie,  razítka protileteckých útvarů v závodech i razítka účelová. Na závěr tohoto článku přidávám jako ukázku dva doklady poštovního provozu, tedy vlastně toho, co je v exponátu stěžejní. 

Na obrázku vlevo je dopis s účelovým razítkem (tzv. kašetem), který vyzývá občany, aby během a po náletu nepoužívali telefon. Linky tak měly zůstat volné pro hovory záchranných organizací souvisejícími se škodami vzniklými po bombardování. 

Obrázek uprostřed a vpravo : líc a rub speciální dopisnice zavedené Říšskou poštou pro bezplatné, rychlé a stručné  sdělování zpráv občanů svým příbuzným, že v pořádku přestáli bombardování. Byla určena především pro vnitroprotektorátní účely, vydána byla ale také v zelené barvě, pro účely polní pošty, tedy sdělování zpráv vojáky svým příbuzným. Vyobrazená dopisnice je zcela unikátní v tom, že byla zcela mimořádně zaslána do Slovenského štátu, kde nebyl adresát nalezen a zde byla zatížena doplatným za vrácení odesilateli do Protektorátu.  Podobné dopisnice byly vydány také v Německu, které bylo bombardováno nesrovnatelně intenzivněji, než Protektorát.

Veselí nad Moravou, 28.března 2023

Autor článku : Vilém Reichsfeld