Jestli bylo naše město před více než sto lety něčím opravdu důležité, pak to byl rozmach železniční dopravy. Díky zásadnímu rozhodnutí, že trať ze Bzence nepovede přes louky a pole přímo do Uherského Ostrohu a Veselí by se tak vyhnula. Více o tom i dalším rozvoji zdejší železnice zde. Železnice se stala fenoménem, který ovlivnil prakticky celý další vývoj i rozvoj města. Když už jsme u kolejí, konkrétně u těch, s úzkým rozchodem, nelze opomenout tzv. "úzkokolejku" hraběte Viktora Chorinského, která byla postavena ještě předtím, než dostalo naše město dráhu opravdovou.
Stejně, jako se Veselí stalo od roku 1927 důležitým uzlem železničním, vznikla zde postupně, vybudováním dvou důležitých komunikací také křižovatka silniční. Dnes nad tím sice moc nejásáme, rozvoj automobilismu přináší také negativa, ale za 1.republiky byla situace diametrálně odlišná. Silniční doprava byla "v plenkách" a znamenala obrovský pokrok. Doposud ovládaly cesty a skromné silničky kočáry a povozy tažené koňmi, či dobytkem. Kolik bylo ve Veselí osobních i nákladních motorových vozidel nám není známo, jistě jich ale bylo velmi málo. Řekl bych, že se daly spočítat na prstech obou rukou. I proto je jich známo z fotografií tehdejší doby poskrovnu.
Výřez z pohlednice starší o pár let, než je situace vlevo nahoře. Mezitím byly postaveny dvě, zřejmě ubytovací budovy vlevo od nádražní budovy, z pohledu od kolejiště. Tyto dvě budovy, ale nakonec i skladová budova s rampou (ještě více vlevo) stojí na svých místech doposud. Na rozdíl od nádražní budovy samotné, která byla po postavení nové staniční budovy a jejím slavnostním otevření 20.ledna 1951 zbourána
Pokračování Město a lidé 4 - Výstavba a výroba do roku 1945
Veselí nad Moravou, 20.června 2023
Autor článku : Vilém Reichsfeld