Úvahy o zástavbě náměstí 24.dubna provázely po dlouhou dobu pochybnosti o její smysluplnosti a opodstatnění z urbanistického hlediska. Poukazovali na to zejména občané, kteří zde bydlí. Jejich velká část, ne-li všichni, byla proti jakékoliv zástavbě. Se zástavbou nesouhlasila, nebo ji alespoň zpochybňovala rovněž veřejnost, které není lhostejné, jak naše město vypadá a jak se nakládá s posledními zbytky volného prostoru v zastavěných zónách.
Přes veškeré pochybnosti a odpor veřejnosti i celé opozice v zastupitelstvu, však byla zástavba vedením města prosazena, když 17. zasedání ZMV dne 09.06.2014 schválilo předloženou územní dokumentaci včetně architektonické studie a prodej pozemků na nám. 24. dubna.
Z přítomných 19 zastupitelů hlasovalo pro pouze 11 zastupitelů, vesměs členů tehdejší koalice. K dané problematice proběhla diskuze trvající pouze čtvrthodinu. Padly v ní však vcelku zásadní názory proti schválení tohoto materiálu podepřené rovněž argumenty k činnosti městského architekta, který je autorem schvalované studie i pochybnosti v tom smyslu, zda vůle koalice, která materiál následně schválila je dostatečnou zárukou kvality studie, ale zejména kvality následné budoucí zástavby prováděné na jejím základě. Reakce na konkrétní námitky byly koalicí chápány jako politikaření a snaha zhatit tento záměr a tak jej silou bezohledně prosadila.
Dnes, po více než třech letech od rozhodnutí zastupitelstva se ukazuje, že se obavy a pochybnosti týkající se tohoto záměru beze zbytku naplnily.
Kvalita studie a teď již bohužel i výstavby je neblahým důsledkem naprostého neporozumění (to v lepším případě), nebo dokonce ignorace vedení města, ale bohužel i městského architekta toho, k čemu je funkce městského architekta zřízena, jak má správně městský architekt fungovat a co je jeho základní úlohou.
Při zadání studie zkušenému externímu dodavateli, tak, jak by si to tento prostor zasloužil, by se stal městský architekt jeho konzultantem a oponentem. Z takové spolupráce, na niž navazuje projednání v komisích, ale také s veřejností, pak může vzniknout kvalitní dílo, které by snad mohlo přesvědčit i původní odpůrce výstavby, že to stálo za to. Tady bohužel selhalo vše a výsledek je již v této fázi výstavby zcela tristní.
Zůstává mně utajen smysl studie i celého schvalovacího procesu zastupitelstvem, když zde při nejlepší vůli nelze najít žádný společný prvek, který by spojoval doposud postavené domy, na jejichž vzhled nejlépe pasuje lidové "každý pes, jiná ves". Snad až na ty nešťastné ploché střechy, které mají domy společné a které s ničím v okolí nekorespondují.
Jednoduše a stručně řečeno, nová zástavba porušuje základní pravidlo architektury a urbanismu - nerespektuje stávající zástavbu.
K čemu byla schválena studie? Tyto domy nemají společného vůbec nic. Každý si brutálně prosadil svůj zájem, vkus a možnosti. Jeden dům větší, s mohutnou římsou, druhý menší bez ní. Okna v nejrůznějších úrovních a také jiných barvách a materiálech. Proč rovné střechy, když v okolí jsou pouze střechy klasické šikmé.
Skromné regulativy obsažené ve studii byly, předpokládám stavebníky splněny. Zřejmě jsou splněny i nároky a přání stavebníků, kteří si postavili domy dle svých požadavků, potřeb a vkusu, bohužel však bez toho, aby měli společný zájem, který by zaručil, že jejich domy budou přijatelně vypadat také vedle sebe a budou společně přínosem i pro urbanismus města.
Celé bývalé volné prostranství, které obklopuje původní stávající konsolidovaná zástavba je neuváženým krokem prosazené výstavby již dnes nenávratně zmrzačeno a zničeno.
Nekvalitní studie, kterou bez jakýchkoliv pochybností, hledání konsensu a řádného projednání schválili nezodpovědní konšelé, absence následné koordinace projektů mezi městským architektem, stavebním úřadem a stavebníky odsuzuje tento rozporuplný záměr k dalšímu z debaklů zdejšího urbanismu.
Myslím, že každý z nás srovnává naše město s městy jinými. V našem okolí jsou takovým vzorem pro srovnání města Uherské Hradiště, Uherský Brod a možná i Kyjov.
My, při současné úrovni myšlení, bez vkusu a kreativity jsme a zůstaneme ve srovnání s nimi pouhým maloměstem. V podobné zástavbě nám však mohou být kladným příkladem i obce menší, kupříkladu Blatnice, Strážnice, Vnorovy a Těmice. Na naší pozici nic nemění ani to, že máme úřad s rozšířenou působností. Pokud nám " čouhá sláma z bot" a chováme se k architektuře a urbanismu tak, jako doposud, nic se na tom nezmění a dál budeme závidět okolí podařené a vkusné stavby a vzhled jejich měst a obcí.
Ve Veselí nad Moravou, 23.dubna 2018
Autor článku: Vilém Reichsfeld