Od požárníků k hasičům

O profesionální požární ochraně ve Veselí nad Moravou můžeme hovořit od roku 1972, kdy bylo ve Veselí nad Moravou zřízeno detašované pracoviště Okresní inspekce požární ochrany Hodonín.

V této době byli přijati celkem 3 zaměstnanci, kteří se střídali ve službě ve třech 24 hodinových směnách. V případě výjezdu k požáru nebo jiné události byl počet doplňován z řad dobrovolných požárníků. V dalších letech pak byly počty profesionálních zaměstnanců průběžně rozšiřovány. Samozřejmě, že se měnilo i složení pracovníků, jak přicházeli a odcházeli. Dříve toto povolání nepatřilo k právě těm nejlépe placeným a prestižním. Nelze se proto divit, že lidé odcházeli za lepším výdělkem. V roce 1974 byl založen Okresní veřejný požární útvar. Jak šel čas, tak se počty profesionálních hasičů dostaly až na dnešní stav, což je celkem 16 příslušníků, střídajících se ve třech směnách po 5 příslušnících na jedné směně + velitel. Délka pracovní doby je 24 hodin. V roce 1985 se Okresní veřejný požární útvar přejmenoval na Správu a útvar sboru požární ochrany. V roce 1992 se přestěhovali ze starých, nevyhovujících prostor do nové zbrojnice. V roce 1995 vznikl Hasičský záchranný sbor okresu Hodonín a v roce 2001 byl zřízen Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje a všichni profesionální hasiči vstoupili do služebního poměru, což je postavilo na úroveň policie, vězeňské služby a celní správy.

Profesionální hasičský záchranný sbor zasahuje při požárech, záplavách nebo jiných událostech spojených s prací na vodě a jiných živelných pohromách. Zasahuje při záchraně lidí, zvířat a majetku, je schopen zasahovat v zakouřeném prostředí, za přítomnosti vysokých teplot, ve výškách a nad volnou hloubkou, ale také v nebezpečném chemickém prostředí.​​​​​​​

Stanice Hasičského záchranného sboru ve Veselí nad Moravou a její vybavení

Je zde místnost pro školení, ústředna, kuchyně, kde si připravují stravu a odpočívárna. Pracovní doba hasičů se skládá z 16 hodin pracovní doby a 6 hodin pohotovosti – odpočinku, plus dvě hodiny pohotovosti za přestávky na oběd, na svačinu. Přestávky jsou rovněž placeny jako samotná pohotovost. Součástí výbavy stanice je posilovna, šatny, sociální zařízení a rovněž pračka, kde si hasiči musí udržovat věcnou osobní výzbroj a výstroj, použitou při zásahu.

Vybavení  vozového parku

Jsou zde dvě cisternové automobilové stříkačky, jeden technický automobil, loď a hospodářské vozidlo. Jedna cisterna CAS 32 T 815 a má obsah 8000l vody + 800 litrů pěnidla plus materiál, který je potřebný k zásahu (podle vyhlášky). Dalším vozidlem je CAS 24 Man s obsahem 4000l vody + 400l pěnidla plus materiál potřebný pro zásah, samozřejmě ještě dovybavený vyprošťovacím hydraulickým zařízením, které se používá při dopravních nehodách. Výsuvný žebřík ve Veselí není, mají jej v Hodoníně ve smyslu vyhlášky o vybavení požárních stanic podle jejich kategorie. Veselská stanice je v kategorii, ve které podle vyhlášky výšková technika není její součástí. Ta v případě potřeby vyjíždí z Hodonína podle rozhodnutí krajského operačního střediska.​​​​​​​

Výjezd k zásahu

Dnešní situace ve vybavení hasičů se samozřejmě nedá srovnat s dobou, kdy se  začínalo a k dispozici nebyly téměř žádné ochranné prostředky. Pro zásah byly určeny pouze lněné stejnokroje (montérky) ocelové přilby a obuv tzv. kanady. Pro účely zásahu byly pouze 2 kusy dýchacích přístrojů typ CH 146, což byly tehdejší kyslíkové přístroje pro hasiče, ale vzhledem k jejich zdlouhavé přípravě, byly pro zásah nevhodné. Dnešní hasič je vybaven nejmodernějšími ochrannými pomůckami, bez kterých by v dnešní době vůbec nebylo možné u jakékoliv události zasahovat. Osobní výstroj hasiče tvoří přilba, která chrání celou hlavu, ochranný oblek proti sálavému teplu, obuv, která je odolná i proti vodě a v zimě v ní nemrznou nohy. Dýchací přístroje, dnes umožňují zásah i v těch nejtěžších podmínkách. Změnila se i zásahová technika, jako jsou požární cisterny, výšková technika a technika pro zásahy na nebezpečné látky.

Existují rovněž speciální obleky proti sálavému teplu a ty vypadají na první pohled pro laika jako z hliníkové folie. Ty jsou rovněž ve výbavě stanice. Každý hasič má ochranné osobní prostředky, tedy kalhoty, kabát, nomexovou kuklu. Ty jsou téměř rovnocenné tomuto speciálnímu obleku. Chrání hasiče proti sálavému teplu, proti zašlehnutí plamene až do 600 stupňů, což znamená, že pokud někde vyšlehne plamen a dosáhne až na hasiče, nijak mu neublíží. Není ale samozřejmě určen pro přímý pobyt v plamenech, ale ochrání hasiče proti  zašlehnutí, tedy těm stavům, kde by člověk v normálním obleku již utrpěl těžké popáleniny.

S počtem a různorodostí zásahů pochopitelně stoupají také nároky na připravenost jednotlivých příslušníků HZS a jejich velitelů. Ti si neustále prohlubují své znalosti a dovednosti při absolvování různých specializačních kurzů, pravidelnou odbornou přípravou u jednotky a na taktických a prověřovacích cvičeních, které každoročně provádíme a které mohli zaregistrovat i občané Veselí nad Moravou, zejména na sídlišti Hutník nebo Chaloupky. Každý rok se pak příslušníci podrobují přezkoušení ze znalostí těchto témat.

S tím souvisí i fyzická příprava, kde je rovněž prováděno každoročně přezkoušení. Že se nejedná jen o formální proceduru, svědčí fakt, že z tohoto důvodu museli někteří příslušníci službu u HZS ukončit.

Dnes tvoří požáry jen asi 30% všech zásahů. Mimo to zasahují hasiči i u jiných událostí, jako jsou např. práce na vodě, čerpání vody ze zatopených prostor a pomoc při živelných pohromách. Zde není možné se nezmínit o povodni v roce 1997, která jistě zůstane v myslích Veselských občanů navždy a jejíž likvidace byla pro všechny velmi náročná.

HZS provádí likvidace havárií s nebezpečnou látkou, likvidace havárií s radioaktivní látkou, zásahy u dopravních nehod a vyprošťování osob z havarovaných vozidel. V dnešním provozu nejsou výjimky i havárie cisteren přepravujících nebezpečné látky jak na silnici, tak i na železnici. Dále řeší různé jiné nebezpečné stavy, jako např. záchranu osob z výšek nebo hloubek, vyprošťování osob z výtahů, roje včel ohrožující občany, likvidují popadané stromy a větve vlivem nepříznivého počasí, úniky plynu, úniky hořlavých kapalin, a samozřejmě v rámci Integrovaného záchranného systému spolupracují i s ostatními složkami tohoto systému, jako jsou jednotky dobrovolných hasičů, zdravotní záchranná služba, policie ČR, Městská policie a ostatní složky. V případě stanice Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje umístěné ve Veselí nad Moravou se jedná o několik set zásahů ročně.

Časová norma pro výjezd je dvě minuty, ale je plněna s předstihem. Po  vyhlášení poplachu, obyčejně do minuty už na stanici nikdo není. Z přehledu výjezdů Veselské jednotky vyplývá, že za rok má veselská jednotka HZS stovky výjezdů k různým událostem ​​​​​​​

Časová norma pro výjezd je dvě minuty, ale je plněna s předstihem. Po  vyhlášení poplachu, obyčejně do minuty už na stanici nikdo není. Z přehledu výjezdů Veselské jednotky vyplývá, že za rok má veselská jednotka HZS stovky výjezdů k různým událostem ​​​​​​​

Vedle profesionálů HZS vyjíždí k požárům a různým zásahům také veselští dobrovolní hasiči - Jednotka sboru dobrovolných hasičů, která sdílí své prostory na stejné stanici. Její činnost a vybavení je popsáno v tomto článku.

Ve Veselí nad Moravou, 21.července 2020

Článek sestavil se zásadní pomocí bývalého velitele stanice HZS ve Veselí nad Moravou, komisaře PO, npor. Martina Petruchy : Vilém Reichsfeld