Je třeba se také zmínit o obsazení funkcí v padesátých a šedesátých létech v Místní jednotě požární ochrany. Starosta, později předseda - Kolařík Jan od r. 1945 - 1952, Tyllich František 1953 - 1954, Kolařík Jan 1955 —1956, Petrucha Martin 1957, Weber Jindřich 1958, Petrucha Martin 1960.
Velitel - Tomeček Jaroslav 1945 - 1947, Procházka Tomáš 1948 - 1953, Chmelař Josef 1954, Petrucha Martin ml. 1955, Hostýnek Jan 1956, Gloza Josef 1958 - 1959, Dratva Miroslav 1960.
Toto údobí od r. 1945 do r. 1960 je možno uzavřít s tím, že i přesto, že v některých dobách se projevovalo částečné kolísání některých příslušníků sboru při často bouřlivém vření začátku budování nového soc. řádu, Místní jednota požární ochrany si zachovala zdravé a pro budování socialismu oddané jádro svých příslušníků.
Období sedmdesátých let se pak vyznačovalo postupnou konsolidaci a stabilizaci. Klid, pořádek, plnění povinností, dodržování zákonných nařízení a předpisů, to všechno se stává běžným pojmem a úkazem v práci Místní jednoty požární ochrany. Jednota požární ochrany v plné míře pracuje podle novech metod práce, plní své plány práce, pomáhá brigádnickou činností rozkvětu svého města a socializaci zemědělství a jako důležitá složka NF se účastní v plné míře i veřejného života ve městě.
Není nadsázkou, že požární sbor je jak po stránce politické, tak i odborné zcela konsolidovanou jednotkou, sloužící potřebám celého města, a proto také má již ve městě své nezadatelné poslání. Pro svou nezištnou práci a přístup k potřebám města si získává i důvěru všech politických i státních orgánů ve městě.
Každý rok v sedmdesátých létech byl úspěšný především v tom, že byl splněn a překračován socialistický závazek základní organizace Svazu požární ochrany. Nebylo to plnění závazku jen na úseku odpracování brigádnických hodin, ale bylo to i plnění všech přijatých úkolů na úseku prevence, na úseku školení, výcviku a odborné přípravy členů na úseku výchovy spoluobčanů, výchovy mládeže, získávání dobrovolných dárců krve, převzetím požární techniky do socialistické péče atd.
Dobré výsledky byly ročně docilovány při různých soutěžích, kde se projevovala součinnost požárníků, kázeň, odbornost a jiné prvky, která jsou nutné pro zvládnutí požární techniky.
Vozidla používaná hasičským sborem : zleva Škoda 706 Trambus, Tatra T138, Tatra T705 - ilustrační fotografie
Vezmeme-li například plnění soc. závazku a výsledky základní organizace v polovině sedmdesátých let - 1976, je možno na těchto dokumentovat činnost a úspěchy, kterých bylo dosaženo :
Záběry z četných požárních cvičení veselského požárního sboru v blízkém i širším okolí města
Výsledky účasti na soutěži :
Fotografie ze soutěží, kterých se veselané hojně účastnili (první dva snímky). Třetí snímek je z výjezdu, při němž se hledala utonulá žena z našeho města, bohužel neúspěšně. Všechny fotografie pochází z 80.let minulého století.
Podíváme-li se i na následující léta v tomto údobí, činnost a výsledky práce ZO SPO ukazují, že základní orga nizace se svým způsobem stabilizovala a v plnění plánovaných úkolů dochází -v každém roce k dobrým, až výtečným výsledkům.
Svůj podíl na dobrých výsledcích má i Veřejný požární útvar v počtu 8 členů požárníků, v čele s jejich velitelem Martinem Petruchou ml.
Na výsledcích práce ZO SPO v sedmdesátých létech a začátkem let osmdesátých se samozřejmě podílí celá členská základna funkcionářů, pod jejichž vedením dosáhla ZO SPO určitých dobrých, někdy i výtečných výsledků ve své práci. Byl to a je kolektiv členů výboru, kteří své úkoly pinili vždy odpovědně a po dlouhá léta věnovali všechen svůj volný čas myšlenkám a cílům požární ochrany a upevnováni základní organizace.
Jsou to : - Martin Petrucha st., ve funkci předsedy ZO SPO od roku 1957 dosud,
První a poslední snímek dokumentuje účast sboru při politických akcích, jako součást Národní fronty. Na prostředním snímku jsou zachyceni hoši a dívky, kteří se zapojili do činnosti požárního sboru.
ZO SPO ve Veselí nad Moravou čítá v roce 1982 - v roce stého výročí svého založení celkem 52 členů, z toho 3 ženy.
Předsedou ZO SPO je Martin Petrucha st., velitelem ZO SPO je Stanislav Páč.
Ostatní členové výboru jsou :
Kozumplík Antonín st., Víteček Ludvík, Petrucha Martin ml., Lukáš Milan, Vašek Karel, Dostálek Zdeněk, Durďák Rudolf, Gloza Josef, Zábrana Josef, Zižka Josef, Bil Dušan, Matůšů Pavel, Procházka Tomáš a Zálešák František.
Další členové ZO SPO jsou :
Bílek Jan, Dolan Jiří, Dratva Miroslav, Galář Jan, Gorošák Jan, Holek Josef, Hurtík Antonín, Kozumplík Antonín ml., Kozumplík Ludvík, Krejčí Josef, Kovařík Bohumil, Lukáš Josef, Lukáš František, Matůšů Petr, Měrka Josef, Mityska Antonín, Maxera Milan, Okénka Miroslav, Páč Stanislav, Přibyl František, Petrucha Jiří, Nožička Petr, Růžička Zdeněk, Říha Pavel, Sečkár Karel, Sukup František, Sukup Jaroslav, Šišpera Vojtěch, Vinkler Rostislav, Vorálek Petr, Žižka Antonín, Vik Lubomír, Říhová Jindřiška, Vašková Milada, Vinklerová Marie.
Nejstarším členem ZO je František Přibyl, který je členem od roku 1920.
Všem těmto členům ZO STO patří dík a slova uznání za práci, kterou po mnoho let vykonávají na úseku požárni ochrany, v rámci budování naší socialistická společnosti. Jako významná společenská organizace NF se svou poctivou prací zasloužila o.rozkvět a výstavbu našeho místa a právem jim patří dík a slova uznání všech politických a státních orgánů města.
Stručným vylíčením vývoje požární ochrany za uplynulých sto let chceme našim nástupcům zachovati zprávu o tom, jaké byly kdysi počátky a rozvoj požární ochrany. Vybrali jsme z hasičských zápisů, kronik, z dosažitelných materiálů a publikací chrakteristická údobí užitečné a obětavé práce bývalých hasičů, dnešních požárníků ve Veselí nad Moravou.
Byly to katastrofální požáry a ničivá povodně divoce rozbouřené řeky Moravy a přilehlých přítoků, jejichž zkázonosným následkům bylo často a nasazením vlastního života čeleno. Původně byli to příslušníci místních cechů, řemeslníci, chalupníci, kteří chránili svůj majetek. S rozvojem techniky v průmyslu i v zemědělství nabývala požární ochrana postupně při zásazích nových forem práce. A tato práce bude stále náročnější nejen na techniku, ale i na odbornou kvalifikaci a početní stavby požárníků. Byly sice vytvořeny útvary požární ochrany z povolání, ale bez aktivní spolupráce a dobrovolnými požárníky nemohly by býti úspěšně chráněny poctivou prací vytvořené hodnoty - národní majetek naší socialistické vlasti.
Našim požárníkům, kteří patří do řady statečných lidí přejeme, aby se zdarem se podíleli na rozkvětu naší vlasti, aby náš život byl bohatší a krásnější.
Martin Petrucha
předseda ZO
Při psaní tohoto článku byly použity údaje z knihy "Počátky hasičstva na Moravě" a již zmíněná publikace "100 let dobrovolné požární ochrany ve Veselí nad Moravou 1882 - 1982". Zejména druhý zmíněný pramen vyznívá v některých částech tendenčně a odpovídá tehdejším politickým poměrům. Neviděl jsem však důvod pro to, abych jej jakkoliv upravoval. Každá doba má své zvláštnosti, řekl bych.
Při sbírání podkladů pro tento článek jsem učinil, bohužel již po několikáté smutnou zkušenost, týkající se dochování materiálů z doby, která sice není příliš vzdálená, ale nalezení a získání dokumentačního materiálu, zejména fotografií je velkým problémem. Ne že by se tehdy fotodokumentace nepořizovala, naopak mluví se o krabicích plných fotek, ty však nejsou nikde k nalezení a zřejmě skončily ve sběru, či na smetišti. Až úplně na konci pátrání jsem zajel k Moravě za Jožkou Lukášem (to je ten ležící před skupinou kluků a děvčat na prostřední fotce ob jednu řadu výše) a ten jediný nějaké fotky měl. Na tomto místě mu za ně děkuji.
Kapitoly Závěr a Doslov jsou na tomto místě proto, že uzavírají vývoj hasičstva do doby kolem roku 1990, do doby jejich zásadní modernizace a profesionalizace, kdy se z požárníků "stali" hasiči.
Pokračování : Historie hasičů ve Veselí nad Moravou 6
Ve Veselí nad Moravou, 23.června 2020
Autor článku : Vilém Reichsfeld