Předmluva 

V době založení požárního sboru ve Veselí nad Mora­vou netvořila město pouze jedna politická obec. Město Veselí/Wessely sestávalo z obcí tří :

• Město Veselí (na moravním ostrově na pravém břehu)
• Předměstí Veselí (na levém břehu)
• Židovská obec Veselí (bez pozemkového katastru)

Doplnění názvu "nad Moravou" se používalo úředně až od roku 1893. V této době byly v obci národnostní potíže, kdy  většina   měšťanstva   prosazovala  všude  německou  řeč. V  tomto prostředí  národnostního zápasu o české  ná­rodní obrození vzniká ve Veselí druhý český spolek, "Sbor dobrovolných hasičů.  Prvním českým spolkem ve Veselí byl "Čtenářský spolek".

Počátkem 19. století byla většina domů na Předměstí pod doškovou střechou a částečně pokryta šindelem. Jen ve Městě z nařízení vrchnostenského úřadu byly postupně odstraňovány doškové střechy ze strachu před požáry.

Protože Veselí bylo postihováno neustále velkými po­žáry, kterým padlo za oběť mnoho domů a stodol, obecní úřad města Vessely již 11.12.1732 nařizoval povinnou pro­hlídku komínů za 14 dní. Dále podle tohoto nařízení v městské bráně měly stát připraveny dvě kožené nádoby na hašení a dvanáct "puten" železem okutých. Bylo také sta­noveno, jakým způsobem mají při požárech pomáhat jednotli­vé řemeslné cechy.

Také na Předměstí byly na přesně stanovených místech stále připraveny sudy s vodou, ruční stříkačky, putýnky, háky a žebříky. Za císaře Josefa II. bylo také vydáno přísné nařízení, aby se domy "nelepily" k sobě, ale byla ponechána mezi nimi ulička vysázená stromy, aby se tak zabránilo ší­ření požárů. Vypukl-li v obci oheň, bylo první věcí občanů zvonění na poplach a pokřik "hoří, hoří".

V první polovině 19. století bylo postiženo Předměstí Veselí po třikráte velkými požáry. Zápis neznámého veselského kronikáře říká, že velký požár vypukl v_dopoledních hodinách na den 14.4.1813, jemuž padlo za oběť 28 chalup. Vinou velkého větru při požáru, který roznášel došky na všechny strany, byly částečně poškozeny požárem i všechny tři kostely. V kronice se dále říká, že oheň vznikl v Žabí ulici, "skrze neopatrnost hospodyně".

Ústním podáním se dosud udržovala ve městě vzpomínka na velký požár, který postihl Předměstí Veselí 29.3.1821. Požár vypukl o deváté hodině v domě Martina Charuze a bě­hem půl hodiny vlivem velkého větru byl požár rozšířen po celém Předměstí. Při tomto požáru lehlo popelem 216 domů a 106 stodol. Byly i oběti na lidských životech, a to 2 chlapci a 1 žena. V tom samém roce propukaly další požáry, zvláště byl zaznamenán 16.8.1822 jeden velký požár na Předměstí Veselí, který propukl na Lapači, při kterém vyhořelo 52 "hofer­ských chalup". V tomto případě byli postiženi ti nejchu­dobnější.

Tyto požáry, které měly většinou katastrofální a v té době existenční následky, přinášely i kladné účinky v tom, že nově postavené domy byly tím více pokrývány břidlicí, aby občané zamezili požárům.

Požárů v druhé polovině 19. století sice neubývalo, ale již nebyly takového velkého rozsahu, ponejvíce vyho­řely jen jednotlivé doškové chalupy. Je při této příleži­tosti dobré připomenout, že poslední došková chalupa, Sišperova na dnešní třídě Masarykově šťastně přečkala zá­věr II. světové války v roce 1945 a vyhořela zasažena bleskem až po osvobození.

Za těchto skutečností byla ochrana před požáry jak ve městě Veselí, tak i na Předměstí značně nedokonalá a její organizace ještě horší. Je pravdou, že již v té době mělo město Veselí zastaralou ruční stříkačku, které však byla podle tehdejších pramenů značně zastaralá a neustále se opravovala. Na Předměstí, kde tak často propukal oheň byli na tom ještě hůře. Proto v této době, za těchto zaostalých poměrů, volali rozumní občané po ustavení hasičského spolku, který by požární ochranu v obci organizoval a zajištoval.

Založení hasičského sboru 1.října 1882

Město Veselí n. M. čítá 610 domů s převládající krytbou doškovou. V městě provozuje se polní hospodářství, chov dobytka, kožešnictví a sestavování nábytku z ohýbaného dřeva. Město leží v krásné rovině na levém břehu řeky Moravy, rovněž i pole, na pravém břehu jsou louky a lesy, které každoročně bývají zaplavovány. Dobrovolný sbor hasičský založen byl roku 1882 a prvním zakladatelem jeho byl Jan Dostál, městský tajemník.

Za zmíněných již národnostních poměrů a problémů a ve snaze zajistit bezpečnost po stránce požárů v obci, scházejí se z podnětu městského tajemníka Jana Dostála dne 1.10.1882 vážení veselští občané ve věci založení hasič­ského sboru ve Veselí a okolí. Zakládající valná hromada se konala v malém domku ševcovského cechmistra Josefa Jakubíčka, u něhož v roce 1882 městský tajemník Jan Dostál, iniciátor založení sboru a autor prvních stanov bydlel. Tento dům, stojící na náměstí, dnes patří Ludvíku Jurigovi a sousedí s budovou muzea. 

Je třeba zároveň připomenout, že již v té době, kdy byly ve Veselí velké národnostní problémy, kdy většina měštanstva se přikláněla nejen způsoby a životem, ale hlav­ně řečí k rakouské monarchii a byla velká snaha občany po­němčit, našlo se dosti občanů - měšťanů, kteří i za cenu značných potíží a problémů pro samotnou činnost Sboru do­brovolných hasičů prosadili, že velení, spolku bude české. Zápis o této ustavující schůzi doslova uvádí : "Při dnešní schůzi se usneslo, že hasičský sbor, co zařízení k vidění jest a jsme podepsaní přispěti volně dobrovolně ku pomoci dle stanov a práci hasičskou při vzniklém požáru bezplatně zapravovat, ale pod tou výjimkou, aby bylo velení české...".

Do výboru byli jednohlasně zvoleni : Jan Kratochvíl, Josef Galář, Antonín Janík a Jan Sajda. Náhradníci Josef Václavek, Tomáš Koryčanský, za velitele Jan Dostál.

V této době ustavení Sboru dobrovolných hasičů byl starostou města Veselí Josef Santrůček - měsťan a sklenář. V obecním výboru zasedali Ignác Simšík - první radní; Josef Ornsfein - druhý radní; Leopold Malík - mlynář; Gustav Kunze - ředitel velkostatku; dr. Gustav Pollak - lékař; Adolf Kratochvíl - krejčí a Josef Santrůček mladší.

V době založení byli členy dále (kromě těch, jež níže ležatým písmem uvádíme): František Strachota, Tomáš Brablc, Jan Vajdík, Jan Smíštík, Jan Veverka, František Udl, Josef Jakubíček, Valentin Hanzlián, Antonín Galář, František Holek, Vilém Štrébl, Ondřej Kratochvíl, Konstantin Kratochvíl, Jindřich Cinkl, Edvard Polách, Jan Kratochvíl,  a dále členové uvedení níže kurzívou.

Od roku 1887 se stal hasičský sbor Veselí nad Moravou členem Župní hasičské jednoty pro jižní Moravu X.             Vývoj vedoucí k členství  i další dění je popsáno a fotograficky dokumentováno horními třemi snímky.

Členové hasičského sboru v roce 1898 :

Vincenc Kratochvíl, František Rajecký, Edvard Uhlíř, Josef Václavek, Jan Kůrečka, Edvard Polách, František Rollenc, Fr. Nynnér, Fr. Šintšík, Fr. Přikryl, Fr. Skácel, Jindřich Dürmayer, Fr. Jančík, Rudolf Žádnik, Fr. Přívora, Karel Nárožník, Fr. Adl, Fr. Gajdorus, Josef Janyška, Jan Hanzlián, Ignát Patěrák, Fr. Horák, Emanuel Holas, Fr. Junec, Ant. Fojtík, Josef Tašl, J. Hostýnek, Martin Všetula, Antonín Prchlý, Ceřešňák, Jindř. Ranbůchl a Martin Norek.

Podle z té doby dochovaných zápisů, Sbor dobrovolných hasičů měl z počátku své činnost značné potíže přesto, že popud k založení sboru vyšel z města od městského tajemníka. To proto, že městskému představenstvu, národ­nostně německy orientovanému, se nelíbilo české velení sboru, které si členstvo odhlasovalo. Představenstvo obce Předměstí Veselí si zase nebylo vědomo svých povinností ke sboru, i když byl zřízen na ochranu majetku a pro dobro vlastních občanů.

Každý člen sboru skládal slib, který také musel vlastnoručně podepsat. Je dobré si s historií připomenout i tento slib, který zněl : "My slibujeme bezvýnimečně a neodkladně našich představených poslechnouti, kázeň v plné míře zachovávati, jich rozkazy v plném jejich obsa­hu plniti, vůbec vše, jak to naše stanovy ustanovují a náš služební řád žádá bez ohledu na náboženství a národnost svědomitě konati,...".

Je třeba dodat, že až do roku 1958 členové sboru tento slib při přijetí podepisovali. Od tohoto roku, kdy sbor usnesením státních orgánů dostal název Československý svaz požární ochrany - místní jednotka ve Veselí nad Mora­vou, neprovádí členové již slib, ale vede se pouze jmen­ný seznam členů.'

Prvním velitelem sboru se stal Jan Dostál, v té době sekretář města Veselí. Po krátkém jeho působení, kdy se snažil o poněmčení sboru'včetně jeho německého velení, se funkce na nátlak členstva vzdal ke dni 20.1.1883.

Do spolku dobrovolných hasičů vstoupilo v roce jeho založení 1882 celkem 30 řádných členů.

Je třeba také vyzvednout to, že na dobu ustavení sboru byly přijaty, velmi pokrokové a dobře organizačně zpracované stanovy, kdy v jednotlivých kapitolách stanov jsou zakotveny názvy jako : účel sboru, prostředky účelu toho, jednací řeč a velení, sídlo a členství, právo členů, povinnosti členů, kdy členství přestává, správa sboru, valná hromada, výbor, starosta, náměstek, jednatel, po­kladník, náčelnictvo, zastupování sboru, platná usnesení, práva obce, smírčí soud a zrušení sboru, Takto vypraco­vané stanovy byly potvrzeny oběma veselskými obcemi 27.2.1887.

Od svého ustavení měl sbor velké potíže při své práci. Proto, že pevné a neústupné trvání členů sboru na českém velení bylo příčinou nejen mnoha neshod s představenstvem obce města Veselí, ale nedostávalo se mu také žádné podpo­ry od obou obcí, ani korporací a sbor byl fakticky trpěn jako nutné zlo. Zvláště se to projevovalo v možnosti usklad­ňování skrovného hasičského nářadí. Po ustavení po něja­kou dobu sbor měl hasičskou výzbroj uskladněnu v obecním domě. Když obec dům prodala, jeho majitel, když nemohl sbor z domu vypovědět a dostat, před návratem hasičů z jednoho požáru dům uzamkl a sbor musel ponechat střikačku a veškeré nářadí na vsi. Hasičská strážnice byla pak pře­místěna na obecní dům ve městě Veselí a veselské  obce následně počaly jednat o stavbě zbrojnice. Předměstská obec s  místním velkostatkem darovala pozemek s podmínkou, že parcela bude použita výhradně pro hasičské účely. Společným úsilím velkostatku, obou obcí a  obětavou prací hasičů se podařilo (v roce 1892 ) vybudovat zbrojnici, která v  té době byla jednou z  nejlepších ve svém okolí. Hasiči si té pozornosti jmenovaných činitelů jistě zasloužili.

Budova bývalé hasičské zbrojnice se stala po přestavbě v 90.letech minulého století sídlem zdejšího  poštovního úřadu. Její původní charakter zůstal v rámci možností zachován. Původní pískovcový pamětní zakládací kámen s letopočtem 1892 je zasazen do zdiva vlevo od vstupu do budovy.​​​​​​​

Pokračování : Historie hasičů ve Veselí nad Moravou 2

Ve Veselí nad Moravou, 11.února 2020

Autor článku : Vilém Reichsfeld