Smutný je pohled na největší milokošťskou budovu, která ve svém průčelním štítu stále ještě nese nápis "Škola". Váže se k ní již pouze nostalgická vzpomínka na dobu, kdy ještě opravdu školou byla. Založena v roce 1895, přečkala rozpad mocnářství, Protektorát Čechy a Morava i celou dobu poválečného vývoje, doby klidné i bouřlivé, až do roku 2016. Skončila v době, o níž jsme z médií ujišťováni, že se nám nikdy tak skvěle nedařilo a tak dobře nežilo.
Dost lidí však s tímto radostným konstatováním tak úplně nesouhlasí a příčinou jejich pochybností jsou právě takové počiny, jakým je i smutný konec jediné veřejné instituce v Milokošti. Skončil zde jediný obchod s potravinami, zavřela i hospoda. Bohužel a k lítosti obyvatel této místní částí našeho města.
Ty však byly v soukromých rukou a pokud přestaly prosperovat, nedalo se nic jiného očekávat. Školu, která není ze své podstaty ziskovým subjektem, však bohužel uzavřel ředitel Základní školy Hutník, protože mu vedení radnice nedalo jinou možnost a odmítlo podpořit provoz školy finančně.
Školu navštěvovalo v době jejího uzavření 66 dětí pěti ročníků základního stupně. Děti, učitelé, ale i občané Milokoště měli svoji školu rádi a loučení bylo přetěžké. Po jednom a čtvrt století působení tak zanikl kus milokošťských dějin a nic na tom nezmění ani alibistické umístění jedné třídy mateřské školky do budovy, která byla ihned po zrušení školní výuky zrekonstruována nákladem vyšším, než 10 milionů korun. Kvůli tomuto přemístění, pak byla uzavřena mateřská školka na Náměstí 24.dubna, opět přes protesty rodičů.
Nikdo z vedení města neviděl a bohužel ani nehledal důvod, proč školu v Milokošti udržet a jak pomoci v ekonomičnosti jejího provozu. Při troše snahy a pochopení to jistě šlo. Je to nepochopitelný asociální a protispolečenský počin ze strany členů politických stran KDU-ČSL, TOP 09 a ODS, které mají ve svých programech prosazování rodinné politiky. 200 až 300 tisíc korun ročně se na dofinancování provozu najít nedalo, ale provést nákladnou a zbytečnou rekonstrukci již možné bylo.
Ve Veselí nad Moravou, 23.dubna 2018
Autor článku: Vilém Reichsfeld