Novinky
chyby, omyly a náhody v poštovní historii 1
Život a osudy lidí, ale i národů a celého lidstva jsou povětšinou řízeny s nějakým úmyslem, či záměrem, ale často je ovlivňují události nahodilé a nepředvídatelné. Věřící řeknou, že to ovlivnila vůle Páně, ateisti zase, že byla ve hře náhoda, či osud. Faktem ovšem je, že pokud se jedná o ovlivnění pozitivní, které nám přijde vhod vítáme takové změny, či události s povděkem. Jsou prostě tou esencí, která nám zpříjemňuje život, činí jej zábavnějším a zajímavějším. A do puntíku totéž, platí až na naprosté výjimky, také ve filatelii.
Od samého počátku vzniku známek a později také celin (korespondenčních lístků s natištěnou známkou), bylo s jejich vydáváním, distribucí a používáním spojeno také mnoho pochybení, které jistě nebyly v tehdejší době u nadřízených orgánů brány s porozuměním a zřejmě byly i patřičně postihovány. Pro nás filatelisty však tato neúmyslná pochybení v drtivé většině představují výběr toho nejlepšího, nejzajímavějšího a bez výjimek také patřičně vzácného a drahého, co se ve filatelistickém ráji vyskytuje.
Představme si tedy postupně tyto, někdy až neuvěřitelné poklady podle různých kritérií, jmenovaných v názvu tohoto článku.
1. Známky a celiny použité před oficiálním datem vydání.
(Celina - korespondenční lístek natištěnou známkou)
Zdálo by se, že u nejstarší rakouské emise z roku 1850 nás už těžko může něco překvapit. Dopis se známkou použitou první den vydání, tedy 1.6.1850 je metou, která se vyskytuje jen velmi zřídka a patří k ozdobám velkých aukcí a sbírek. V aukci významného švýcarského aukčního domu se však nedávno objevil kompletní skládaný dopis v nádherné kvalitě se známkou 6 krejcarů hnědá s horním okrajem tiskového archu a luxusním střihem. Dvouřádkové, černé razítko WIEN/27.MAI je použito jak přes známku, tak ještě dodatečně v pravém horním okraji dopisu. Dopis je adresován do Pešti, kde byl na zadní straně dopisu stvrzen příchod razítkem PESTH MAI 29. Dopis tedy má dvě různá razítka s daty před datem oficiálního vydání, takže špatně nastavené razítko se dá vyloučit. To první bylo použito 5 dní před oficiálním datem vydání. Dopis byl oceněn na 70 - 80 000 Euro, aukční dosažená cena byla jistě podstatně vyšší.
1.ledna 1900 došlo v rakouském poštovnictví k významným změnám, z nichž změna zásadní se týkala zavedení nové měny, používané od tohoto data. Krejcary a guldeny byly nahrazeny haléři a korunami. Z tohoto důvodu platilo pro vyplácení zásilek přechodné období do konce října 1900, ve kterém bylo možné použít rovněž některé známky a celiny vydané před rokem 1900. 10 měsíců tedy byly možné smíšené frankatury ze známek dvou měn, krejcarů a haléřů.
Na vyobrazené, na první pohled nenápadné celistvosti jsou však známky v nové, haléřové měně použity již 24.prosince 1899, tedy 8 dní před jejich oficiálním vydáním! Známky s hodnotou v nové měně tedy byly použity v době, kdy tato měna ještě neplatila!
První korespondenční lístek světa - rakouský "Žluťásek"
Ve filatelii jsou "Žluťásky" kapitolou samy o sobě. Jsou velice populární a také hojně sbírané. Byly jich vydány miliony v devíti jazykových mutacích, kterými se hovořilo v zemích RU a na každé burze je tak možné, nalézt je v hojném počtu. Prodávají se za desítky až stovky korun. Ty, o kterých je níže řeč už ale zřejmě nalézt nelze, protože po mánii, která v souvislosti s hledáním dne, kdy byly poprvé použity (1.10.1869) a také méně vzácných dnů následujících v 70.letech minulého století naši sběratelé pečlivě prohlédli každý kus. Zcela vyloučen však nový nález také není. Ty z prvního dne jsou velice vzácné, ale jsou zde uvedeny pouze na ukázku. Těch s rakouským znakem pod nápisem (třetí obrázek zleva) je známo více než 10 kusů, ten s uherským znakem (první obrázek zprava) je zatím znám jediný a je tedy unikátní. Nachází se ve sbírce rakouských celin v našem blízkém okolí.
To důležité, o co zde opravdu jde, je příběh "Žluťáska", který byl použit ještě před jeho oficiálním vydáním, tedy 30.9.1869.
Tento "Zluťásek", byl použit ještě den před jeho oficiálním vydáním a stal se tak celinářským modrým Mauritiem, či spíše Britskou Guayanou
"Žluťásek" s datem 1.10.1869, s luxusními razítky zakoupilo německé filatelistické muzeum v roce 1997 v aukci za 25 000 DM
Tento "Žluťásek" je jedinečný tím, že jde o vydání pro Uhry a je použit v první den jeho vydání, tedy 1.10.1869 v Bratislavě (Pozsony)
Hlavní podíl na zkoumání prvních dnů použití "Zluťásků" měl již dávno zemřelý ostravský sběratel Jiří Kučera, kterému se podařilo vysbírat po dnech téměř celý říjen 1869 (ve filatelistickém žargonu "kalendář"), tedy den po dni první měsíc po vydání. Nakonec našel i to slavné datum 30.9.1869. Kdo jej vlastnil po jeho smrti se moc neví, ale v roce 2022 se v časopise Filatelie objevil zajímavý článek o "Žluťáscích", v jehož závěru se píše o tom, že ten slavný kus, za který by někteří sběratelé dali možná i milion korun, se stal předmětem zájmu Policie ČR. Pokud se jí nepodaří vypátrat jeho nynějšího majitele, je zřejmě navždy ztracen, protože se stal předmětem kriminálního činu a jeho majitel se neodváží, jej nikomu ukázat, či prodat.
2. Barevné chybotisky známek
Na první pohled nenápadný dopis s rakouskou známkou vydání 1867, který asi přehlédne každý, kdo si nespojuje hodnoty známek s jejich barvou. Známka 3kr byla vydána v barvě zelené, na tomto dopise z obce KOBANYA do Vídně, podaném 25.8.1867 má však známka barvu červenou. Červená (karmínová) barva byla určena známkám s hodnotou 5kr a při jejím tisku byl zřejmě omylem po krátkou dobu touto barvou tištěno i ze štočku 3kr. Je známo pouze šest známek 3kr červená, všechny s razítky obcí jižních Uher. Dva dopisy s tímto významným barevným chybotiskem nesou razítko KÖBANYA. Zde vyobrazený dopis pochází z významné sbírky Dr.Jerger a byl prodán ve známé maďarské aukční síni za zhruba 210 000 USD (vč.poplatků). Nepoužité známky nejsou známy.
Běžná známka
Barevný chybotisk
Proslulý švédský barevný chybotisk Tre Skiling Banco ve žluté barvě z první švédské série vydané 1.června 1855 je doposud jediným známým exemplářem této známky. Byla objevena v roce 1886 mladým sběratelem, na půdě domu jeho babičky. Známka byla mnohokrát prodána a to jak napřímo, tak i v aukcích. Při akci v roce 1996 byla významným švýcarským aukcionářem prodána za 2,2milionu SFr, tedy asi 42milonů Kč. Naposledy byla prodána do Švédska v roce 2016. Cena nebyla oznámena.
Pokračování : Chyby, omyly a náhody v poštovní historii 2
Veselí nad Moravou, 8.srpna 2023
Autor článku :" Vilém Reichsfeld